Děkuji za slovo.

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, jak diskuse byla bohatá jak na výboru, a vidím počet přihlášených, tak se pokusím svůj příspěvek zkrátit, protože nepochybně se dnes věci budou opakovat a asi se dostaneme do situace, že sice bylo řečeno vše, ale ještě nebylo řečeno všemi, tak to asi není úplně smysl dnešního projednávání.

Přesto mi dovolte také vystoupiti a poukázat možná i ze své zkušenosti starosty na některé záležitosti, které se týkají zákona, který, pane ministře, předkládáte.

Zákon, o kterém se v médiích ujala trošku nešťastná zkratka protikuřácký, si klade za cíl širokou a dle mého soudu až nesmyslnou ochranu obyvatel před účinností škodlivých látek tak, že v podstatě zákon bude škodit lidem samotným. Zákon, tak jak je napsán a navržen, a teď předesílám v písemné podobě, byť jste, pane ministře, již v úvodní řeči mírnil některá přísná opatření, je naprosto totálně odtržený od reality natolik, že ani desítky pozměňovacích návrhů, které už teď v tuto chvíli v systému jsou, jej nemohou bohužel učinit zákonem respektovaným, kterému se lidé nebudou vysmívat.

Myslím si, že to se projevilo i na jednání výboru pro veřejnou správu a už to tady od mého předřečníka zaznělo. Musím mu dát za pravdu, že bohužel paní náměstkyně se svoji chybějící znalost zákona snažila spíše nahradit arogancí a celé vystoupení na výboru pro veřejnou správu nebylo vůbec šťastné. Ukázalo se to zejména ve chvíli, kdy odešly paní náměstkyni úřednice na paralelně běžící jiný výbor o tomto zákoně, a paní náměstkyně si vůbec nebyla schopna rady odpovídat na naše věcné otázky, jak zákon bude mít dopad na praxi.

Nyní mi tedy dovolte k několika sporným bodům, možná už to tady zaznělo či ještě zazní, ale přece jenom nějaký stručný přehled asi největších zhovadin, doslova a do písmene, které v tomto zákoně já osobně vidím.

V § 3 odst. 2 písm. d), který zní: "Bez ohledu na ustanovení odst. 1 se zakazuje prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let."

To je opravdu velmi těžké. Neumím si představit jako starosta, který pořádá spoustu akcí, jak budeme definovat akci, která je určena převážně pro mladistvé. Je to drakiáda? Je to dětský den, pane ministře? To jsou akce, které jsou sice určeny pro děti, ale jsem přesvědčen, že nám tam chodí více dospělých. S každým dítětem tam přijdou rodiče, často babička, dědeček, prostranství je velké a jak definovat, jak budu hlídat z pozice provozovatele této akce, že na této akci se nemá kouřit nebo podávat alkohol. To nebude vůbec v praxi fungovat.

§ 3 odst. 2 písm. f), který zní: "Bez ohledu na ustanovení odst. 1 se zakazuje prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety v prodejně s převažujícím sortimentem zboží určeného pro osoby mladší 18 let.

Proč to řešíte? To je snad úplně záležitost někoho jiného. To je snad věcí vnitřních pravidel obchodů. Dneska už to naprosto funguje, že vám neprodají výrobky, pokud nemáte odpovídající věk. Myslím si, že je to naprosto nemožné. Pak bude ten spor, co ta prodejna, má více zboží pro mladistvé nebo jich má méně. To je opravdu nevymahatelný další paragraf, který jste navrhl.

§ 8 písm. h) zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let."

Už to zaznělo. Tady by oprava byla poměrně snadná, když by se ono slovíčko "převážně" nahradilo slovíčkem "výhradně". Myslím si, že pak by to bylo jasné, že se jedná o dětská hřiště, školní hřiště. Myslím si, že praxe je poměrně v tomhle směru už dá se říci převládající a že zbytečně míříte kanonem na vrabce, protože tohle už v praxi, jak ji vidíme kolem sebe, dávno funguje.

§ 8 písm. i) zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním prostoru všech typů sportovišť."

Už jsem tady o to mluvil. Na sportovištích se konají na vesnicích a v obcích různé akce sportovní, společenské, jsou to místa, kde se setkávají lidí v obcích. Vy jim tam chcete zakázat kouřit? Nechť je to záležitostí provozovatelů, ať si to vyřeší podle sebe, třeba formou oddělených kuřáren, pokud je prostor uzavřený, ale nezasahujme takhle lidem do života. Zákon nebude respektován, nebude vymahatelný, nebude uplatňován.

§ 8 odst. j), který zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň, sportovní hala a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce."

Už to bylo vzpomínáno, že tohle je ustanovení, které se jednoznačně při velkých masových akcích bude obcházet a spíše způsobí komplikace. Nechť si to ten provozovatel určí, jak mu to bude ideální a jaké jsou vůbec technické možnosti.

§ 11 odst. 2 písm. b), který zní: "Zákaz a omezení prodeje a prodávání alkoholických nápojů ve škole a školském zařízení."

Už to tady bylo řečeno. Máme množství specializovaných škol, kde studují budoucí hostinští, číšníci, vinaři. Děkuji, pane ministře, že jste ve své úvodní řeči na ně pamatoval a že se toto ustanovení velmi nesmyslné zmírní.

§ 11 odst. 2 písm. d), který zní: "Zákaz omezení prodeje a podávání alkoholických nápojů na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let."

Můj předřečník o tom mluvil. Nebudu déle zdržovat. Myslím si, že nám je to jasné, jak to opět definovat, akci, která je určena převážně pro děti a jak vymáhat zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů a ostatně proč.

Když pořádáme tyto akce, co pak tam prodáváme ten alkohol mladistvým? Proč ten rodič, který tam přijde se svým dítětem, proč si tam nemůže dát to pivo, proč si tam nemůže dát ten grog nebo svařák?

A některé další věci, které jsem podal v pozměňovacích návrzích - nebudu opravdu zdržovat.

Chtěl bych spíše, pane ministře, to možná lehce odlehčit a chtěl bych vás pozvat k sobě, do své obce, pane ministře, na nějakou dětskou akci nebo na drakiádu, abyste viděl, jak vlastně takové akce v reálu fungují. Přijďte, já vás srdečně přivítám, uvidíte, jak takový Dětský den funguje. My to vždycky ještě spojujeme se Dny zdraví a my se snažíme tam opravdu i preventivně působit na naše občany tím, že například na tom sportovišti, na tom hřišti máme spoustu stánků, různých workshopů pro děti, pak tam máme třeba pravidelně stánek, kde zubaři z lékařských fakult z řad vietnamské národnosti tam učí občany, kteří tam přijdou, jak si zdravě čistit zuby, což by vás asi mohlo nadchnout, a uvidíte, že v druhém rohu toho samého hřiště máme hospodu, tam se popíjí alkohol, tam se kouří, chlapi si dají pivo nebo víno, když je chladno, tak si dají grog nebo svařák, zapálí si k tomu cigaretu, nikomu to nevadí. Proč vymýšlíte nesmyslná ustanovení? A když tam s tímhle zákonem přijdu, tak ten zákon nebude respektován, nebude uznáván, bude vysmívaný, a je to nesmírně zbytečné.

Pokud má sněmovna přijmout protikuřácký zákon, tak je možná ke zvážení, aby pan kolega Ondráček, který už navrhl svůj protikuřácký zákon, aby se možná pokusil dostat jej znovu do hry, protože si myslím, že se jedná o poměrně jednoduchou, srozumitelnou a účinnou novelu. Ne, že bych z ní úplně jásal, že bych k ní neměl výhrady, ale přijde mi, že je vymahatelná. A to je to, co myslím, že by z této sněmovny mělo vzejít. Zákon, který bude respektován a který bude vymahatelný. A to bohužel, pane ministře, není tato předloha, a upřímně se obávám, že nebude ani po té, co budou odhlasovány ty desítky pozměňovacích návrhů.

Já jen, dovolte, bych chtěl navrhnout tuto novelu znovu projednat v garančním výboru. Nebudu navrhovat její zamítnutí, i když jsem to měl původně v plánu, ale myslím si, že minimálně vrátit ji do garančního výboru je nezbytně nutné.

Děkuji za pozornost.