Ale demokratické politické strany musí podpořit i trestně stíhané, pakliže je otázka jejich stíhání spojena s obranou demokratických hodnot a právního státu. Pokud by trestní stíhání znamenalo automatický konec voleného funkcionáře, dá se policii a státnímu zastupitelství do rukou mocná zbraň. Každého veřejného činitele mohou profesně zlikvidovat tím, že začnou jeho trestní stíhání. Nakonec k odsouzení nedojde, ale po létech to nikoho zajímat nebude. Státní zástupce nenese právní odpovědnost vůči obviněnému a případnou škodu mu nahradí Ministerstvo spravedlnosti. Jde o klasický základ pro zneužití moci, kdy někdo mocí disponuje, ale nemá odpovědnost vůči těm, které svým používáním této moci poškodí.

Trestní stíhání se může se stát každému. To, že někdo nespáchal žádný trestný čin, neznamená, že nemůže být trestně stíhán. A pokud bude jeho kauzu dozorovat Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, nepřekvapí, že bude o jeho vazbě rozhodnuto Okresním soudem v Ostravě. Státní zástupci si totiž mohou vybrat soud a dokonce i soudce. Že jste nikdy v Ostravě nebyli? Nevadí. I tak vás v Ostravě může soud poslat do vazby. Ukázalo se to na kauze Tluchoř, Fuksa a Šnajdr. Mnoho lidí nemá poslance rádo a tak jim to nevadilo. Ale může se to stát všem. Proto je boj za dodržování právního státu nutný. Lidé sami musí bojovat za svá práva. Ústavní soud totiž nad manipulací s příslušností státních zastupitelství a soudů pro přípravné řízení trestní zavírá oči. Jeho aktivismus v případě, když jde o posílení jeho moci či jeho platů, je zde v kontrastu s nečinností, když jde o práva lidí na to, aby v jejich přípravném řízení trestním rozhodoval zákonný soudce určený podle obecných a neutrálních pravidel a ne soud vybraný státním zástupcem. Je totiž logické, že si strana soudního řízení vybere soud, který ji spíše vyhoví a ne naopak.