Lze k tomu dodat, že Miloš Zeman získal v lednu 2018 v Pardubickém kraji v prvním kole prezidentské volby 39% hlasů. ČSSD jako výsledek vedení Bohuslava Sobotky ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získala 7% hlasů. Ve volbách, kdy dovedl Miloš Zeman ČSSD do vlády v roce 1998, získal ve východních Čechách téměř 30% hlasů. Je evidentní, že voliči zůstali na Pardubicku věrni Zemanovi  a odmítli dát hlas straně, která je svou politikou pod vedením B. Sobotky zklamala.

Netolický argumentuje svým právnickým vzděláním, které získal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Směšná je Netolického kritika Zemana, že vůči ústavě užívá účelový výklad. Účelový (teleologický) výklad je uznávaný druh výkladu práva, což se učí na právnických fakultách v teorii práva. Netolický se dovolává Pavla Rychetského, přitom nezná jeho výrok v Senátu 19. 3. 1998, kdy při debatě o ústavním zákonu na zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny hájil účelový výklad ústavy Poslaneckou sněmovnou slovy: "Skutečně to, co přijala a nám postoupila, je nepochybně účelově motivovaný krok. Je to nepochybně účelový jednorázový ústavní zákon ad hoc. Chtěl bych zdůraznit, že toto samo o sobě sebou nenese nic pejorativního, dokonce předpokládám, že všechny kroky, které činí Parlament nebo jiné ústavní orgány, jsou účelové v tom smyslu, že sledují jasně formulovaný účel.".

Netolický za důvod odporu k Miloši Zemanovi uvedl jeho postoj k Sobotkově demisí nedemisí v květnu 2017. Premiér Bohuslav Sobotka 2. 5. 2017 ohlásil demisi a za tři dny oznámil, že rezignovat nebude. Sobotka to vysvětlil tím, že prezident pojímá jeho demisi ne jako demisi celé vlády, ale jen jako demisi premiéra. Sobotka ohlášenou demisi neměl odsouhlasenou koaličními partnery, ani sociální demokracií a neznal předem názor hlavy státu.

Od účinnosti ústavy roku 1993 u nás proběhlo 14 demisí vlád. Jen 4 demise byly podány jako demise premiéra s tím, že je prezidenti akceptovali jako demisi celé vlády (vláda V. Klause 2 v roce 1997, Špidla 2004, Gross 2005, Nečas 2013), přičemž s tímto postojem byly srozuměny vládní strany. V 10 případech byly demise vlády podány tak, jak stanoví ústava, tedy rozhodnutím přijatým formou usnesení celé vlády (vláda V. Klause 1 roku 1996, vláda Tošovského 1998, Zemana 2002, Paroubka 2006, Topolánka 1 roku 2006, Topolánka 2 roku 2009, Fischera 2010, Rusnoka 2013, Sobotka prosinec 2017 a Babiš leden 2018). Naše ústava nikde nestanoví, že demise premiéra znamená demisi vlády. Ve státech, kde tomu tak je, to stanoví ústava výslovně (Slovensko, Německo, Slovinsko, Španělsko). Autorem myšlenky, že u nás demise premiéra znamená demisi vlády je prof. Václav Pavlíček, který však doplnil ve druhém vydání knihy Ústavní právo a státověda, 2. díl, 2008, s. 892, že je i odlišný výklad.