Přitom v jiném řízení téhož člověka vzal do vazby. Nastala nelogická situace, že stát zavřel do vazby jedince, ale zároveň za jeho propuštění přijal obrovskou finanční sumu, kterou zadržuje rok a půl. Ústavní soud v nálezu z 24. 4. 2018, II.ÚS 4085/17, na toto svévolné jednání soudu upozornil v souvislosti s ústavní ochranou vlastnického práva, byť uvedl, že nebyla předmětem řízení před Ústavním soudem přímo otázka vrácení peněžité záruky (kauce).

Rozum a uvažování justice se někdy míjí. Peněžitá záruka je náhradou vazby. Stát nemůže mít peněžitou záruku i zároveň ve vazbě člověka, za kterého byla záruka zaplacena, přičemž nenastaly podmínky pro připadnutí záruky státu, jelikož obviněný podmínky propuštění na kauci plnil a byl vzat do vazby ve formálně jiném trestním řízení. Pokud se tak stane, musí soud z úřední povinnosti rozhodnout o vrácení peněžité záruky, jelikož pominuly okolnosti, které vedly k jejímu uložení.

Soudce Krajského soudu v Brně Aleš Novotný však svou nečinností dospěl k novému řešení. Stát si ponechá člověka ve vazbě i peníze složené za jeho popuštění. Novotný se proslavil odsouzením předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové na 8,5 roku, což následně Vrchní soud v Olomouci zrušil, protože nebylo vůbec prokázáno, že se stal skutek, za který byla Novotného senátem odsouzena.

Lidé si nenechají nezákonné jednání soudů líbit a požadují náhradu škody. Taková náhrada dosahuje značných částek. Náhradu škody bude žádat Alena Vitásková. Náhradu škody bude muset stát zaplatit i za protiprávně zadržovanou peněžitou záruku. Soudce ani soud jednající protiprávně však nic nepocítí. Náhradu škody zaplatí Ministerstvo spravedlnosti. Takový systém vede k opakovaným nezákonnostem. Škůdce se totiž nebojí škodit. Nápravou je změna, která uloží platbu náhrady škody konkrétnímu státnímu zastupitelství či soudu, které způsobily nezákonnost v trestním řízení.

Převzato z profilu.