Obchodní tajemství je zneužíváno osobami napojenými na veřejné peníze, aby se zamezilo přístupu veřejnosti k informacím o nakládání s veřejnými prostředky. Vytváření televizních pořadů Českou televizí je plnění jejího poslání, při kterém jsou utráceny nuceně vybírané televizní poplatky. Není důvod, aby se odlišně postupovalo při poskytování informací u televize a jiných osob užívajících veřejné prostředky. Pokud by televize žádala o informaci, kolik stála oprava státního hradu, je nepředstavitelné, že by informace byla tajná. A když ano, televize by to kritizovala. Jiným káže vodu, ale sama pije víno.

Proti odmítnutí žádosti o informaci jsem v březnu 2018 podal odvolání generálnímu řediteli televize. Do dneška o odvolání nebylo rozhodnuto, rok a půl České televizi nestačí. Stačilo to však Městskému soudu v Praze, který rozsudkem z 25. 10. 2019, 14A 36/2019-35, uznal, že Česká televize je nečinná a odsoudil ji k tomu, že musí o odvolání rozhodnout.

V soudním řízení televize tvrdila, že informaci již poskytla a poslala mailovou poštou. Nic jsem nedostal. Přitom jsem vždy s televizí komunikoval datovou schránkou, ne mailem. Povinností televize je doručovat podle správního řádu do datové schránky a případně poštou. Sama se usvědčila z klamání lidí, když informace poskytnuté podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejňuje na svém webu a v den, kdy údajně odpověď poskytla, podle webu České televize žádnou informaci nikomu neposkytla. Ani jinak nebyla schopna doložit soudu (kopie mailu), že informaci poskytla.

(převzato z Profilu)