To u nás činila justice rakouská v době procesu s Omladinou a za 1. světové války. Ale tehdy byly uloženy tresty, které jsou z pohledu španělské justice směšné. Většina omladinářů byla v únoru 1894 odsouzena na několik měsíců. Pokud nebyli propuštěni dříve, byli amnestováni a 4. 11. 1895 propuštěni.

Španělský stát vznikl válkami jako imperiální. Dobyl území na muslimech a své kolonie na původních obyvatelích. Vznikl silou a sílu užívá pro své udržení v současných hranicích. Postupně ztratil kolonie. Trvale ale odmítá právo katalánského i baskického národa na sebeurčení. Španělská ústava uznává jen jeden španělský politický národ jako základ španělského státu a stanoví všem občanům Španělska povinnost znalosti kastilštiny, což je jazyk madridského centra. Tento přístup neměla ani vídeňská vláda v rakouské části habsburské monarchie. Uplatňovali jej jen Maďaři v Uhrách proti národním ambicím Slováků.

Evropská unie kritizovala Polsko, že prý porušuje pravidla právního státu. Španělsko ukazuje licoměrnost této kritiky. V Polsku ani v Maďarsku političtí vězni nejsou. Ve Španělsku ano. V 21. století jsou lidé v Evropské unii zavíráni za to, že chtějí realizovat právo svého národa na sebeurčení mírovým způsobem - referendem. Přitom díky právu na sebeurčení vzniklo Československo 1918 i Česká a Slovenská republika.

Proti rozsudku se konaly demonstrace v Katalánsku, proti nimž španělská vláda poslala španělskou policii, když nedůvěřovala katalánské. Katalánští demonstranti se označují jako Demokratické tsunami, madridská vláda je vnímá jako kriminálníky. Obdobně komunistické vlády před rokem 1989 označovaly politické oponenty za kriminální živly, ne za politické vězně. Madridská vláda po vzoru postupu Číny vůči protestům v Hongkongu donutila firmy Apple a Microsoft blokovat aplikace, kterými se katalánští aktivisté za svobodu svého národa svolávali k demonstracím. Demokracie v Evropě úpí v imperiálním Španělsku, ne v Polsku a Maďarsku.

(převzato z Profilu)