Petříček prohlásil: „S Lucemburskem nás pojí společné historické vazby už od středověku. Jedním případem za všechny je dynastie Lucemburků, ze které vynikal především Karel IV.". (Parlamentní listy 10. 11. 2019). Je to pokrytectví Tomáše Petříčka, který se slovně hlásí k úctě k historii a Karlu IV., ale skutkem to popírá.

Ministr Petříček odmítl, aby jeho úřad podle mezinárodních dohod, které máme s Rakouskem, požádal o vydání původního gotického žezla a jablka Království českého, jež jsou ve Vídni. Rakouský stát sám uznává, že jde o korunovační klenoty české vyrobené za Karla IV. v Praze. Tyto klenoty byly užívány při většině královských korunovacích až do barokní doby, kde je nahradilo renesanční žezlo a jablko Ferdinanda I. Nikdy však nepřestaly být vlastnictvím Království českého, jehož právním nástupcem je Česká republika, ne Rakousko. Habsburci byli jako čeští králové oprávnění držitelé, ne vlastníci korunovačních klenotů.

Písemná výzva, aby ministr zahraničí o vydání klenotů požádal, byla zaslána moravským senátorem Ivo Valentou. Ministr zahraničí T. Petříček věc jako majetkoprávní záležitost označil za působnost Ministerstva financí a distancoval se od ní, což je překvapivé, když realizace mírových smluv byla především v působnosti Ministerstva zahraničí. V odpověď na interpelaci poslance Pavla Blažka z Moravy potvrdil ministr zahraničí, že nepovažuje argumenty pro žádost Rakousku o vydání korunovačních klenotů za "přesvědčivé", aniž by to právně zdůvodnil. Opakovanou interpelaci odbyl ministr návrhem, aby poslanec Pavel Blažek k tématu zorganizoval odborné sympózium na některé právnické fakultě. Rakousko se naopak nerozpakovalo vytrvale žádat vydání nábytku z vídeňského Hofburgu, který se dostal za druhé světové války na Moravu, až jsme mu jej roku 2006 vrátili.

Hlásí-li se Petříček k odkazu Karla IV., lže. Otec vlasti mu nestojí za to, aby žádal vrácení jeho žezla a jablka, které je dodnes vlastnictvím našeho státu.

Převzato z profilu.