Důvodem pro prezidentův postup bylo, že Miloš Zeman vládu jinak podporuje a hnutí ANO na přijetí zákona spolupracovalo s opozičními stranami ODS, SPD a Trikolórou, takže byl dostatek poslanců pro přehlasování prezidentova veta. Prezident mající starost o pošramocené státní finance tak vyjádřil nesouhlas s obsahem zákona, ale nechtěl jej zbytečně zdržovat, když pro daňové změny je ideální účinnost 1. ledna, kdy začíná rozpočtový i hospodářský rok.

Nepodepsání, ale nevetování zákona prezidentem vychází z ústavní zvyklosti, kterou užíval prezident Václav Klaus. Nově ji Miloš Zeman doplnil tak, že nenechal uplynout celou lhůtu 15 dnů pro své zvažování, ale oznámil předsedovi Poslanecké sněmovny svou vůli již po šesti dnech vůči zákonu, který mu byl doručen 22. 12. 2020.

V dopise předsedovi Poslanecké sněmovny prezident napsal „uvedený zákon vracím k dalšímu opatření“, což ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček vyložil jako veto prezidenta. Je pravda, že předchozí prezident Václav Klaus v dopisech Poslanecké sněmovně, kterými zdůvodňoval svůj postoj, nepoužil slovo „vracím“, ale užil slova „ponechávám bez podpisu“ či „zasílám k dalšímu opatření“, což jsou lepší formulace předcházející sporům.

Ovšem prezident Zeman veřejně a opakovaně uvedl, že nechce zákon vetovat, ale nepodepíše jej. V právu je rozhodující skutečný obsah vůle jednajících osob a ne přepjatý formalismus. Proto předseda Poslanecké sněmovny dal příkaz k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, čemuž Hamáček nebránil, přestože redakci Sbírky zákonů provádí Ministerstvo vnitra. Hamáčkův postoj je motivován tím, že sociální demokracie hlasovala proti zákonu, který ANO prosadilo s částí opozice. To však nic nemění na tom, že prezidentem vyjádřená vůle nepodepsat, ale ani nevetovat je veřejně známá a zřejmá. Proto je rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka o vyhlášení zákona ústavně správné. Vůli zákon nevetovat potvrdil prezident Miloš Zeman dopisem předsedovi Poslanecké sněmovny z 31. 12. 2020.

(převzato z Profilu)