Stalinské zrušení fakulty

Ševčík byl děkanem i proděkanem fakulty a tedy má předpoklady funkci proděkana vykonávat. Nápad rektora zrušit fakultu, protože se mu nelíbí její personální obsazení z politických důvodů, není původní. Vzpomněl jsem si, jak stalinské vedení státu a Masarykovy univerzity v roce 1950 zrušilo právnickou fakultu v Brně, protože se vládě a straně nezamlouvaly hodnotové, myšlenkové a politické názory jejich učitelů. Tehdy se to navenek takto neprezentovalo, ale vše se zabalilo do marxisticko-leninských keců o odumírání práva v nové komunistické společnosti a tedy snižující se potřebě právníků.

Podstata zrušení fakulty však byla politická nechuť k jejím učitelům. Stejně hodnotím i důvody k případnému zrušení Národohospodářské fakulty. Je to příklad pokusu o normalizaci politicky nepohodlné vysokoškolské instituce, obdobně jako postupovali stalinisté v roce 1950 vůči brněnské právnické fakultě, což bylo použito i za normalizace k jiným institucím v rámci prosazování nuceného souhlasu se sovětskou okupací.

Nástup trudných časů

Za vlády Petra Fialy se vracíme do trudných časů politické nesnášenlivosti a zneužívání moci. Rektor Dvořák totiž vystupuje proti Ševčíkovi mimo jiné kvůli jeho účasti na protivládní demonstraci 11. března 2023, na které se Ševčík zastal policií zbitého člověka. To, že se akademik zastane oběti mocenského násilí, hodnotím jako správné. To, že je za to odvolán z funkce děkana a dokonce má protiševčíkovské tažení být po vzoru stalinistů dokončeno až zrušením fakulty, hodnotím jako morální bahno.

Akademici nemají povinnost být věrni vládě, přísahá se na ústavu, na zákony, na akademické svobody, nepřísahá se věrnost vládní politice. Nepřísahá se nemožnost nazývat hloupost hloupostí, mrhání peněz mrháním a jejich krádež krádeží. Situaci vnímám tak, rektor odvolal děkana Ševčíka a nyní se mu nelíbí jeho návrat do vedení fakulty proto, že Ševčík vyjadřuje postoje proti vládě, která stát přivedla do nejhorší inflace a obrovsky jej zadlužuje.

Máme svobodu projevu i proti vládě, ale nemáme po takovém projevu právo zůstat ve svých funkcích. A už jsme zpátky v normalizaci a ve starých vtipech, že v USA stejně jako v totalitním Československu vždy byla svoboda projevu, rozdíl byl ve svobodě po projevu.