Rebel kontra moc

Jaroslava Popelku jsem poprvé zaregistroval jako student pomaturitního studia na Střední škole sociální právní v Brně v roce 1988, kdy na chodbě školy rozházel protivládní letáčky. Neudělal to anonymně, ale uvedl na nich své jméno. To jsem ocenil jako statečný čin. Byl to můj první kontakt s odporem proti režimu. Jaroslav, známý jako Slávek Popelka, byl za svůj čin vězněn. Charakterizují jej slova kaprála v podání Petra Nárožného z filmu S čerty nejsou žerty: „Je to rebel.“

Rebelská povaha jej přivedla k vystupování proti různým vládám po roce 1989. Stalo se tak i na protivládní demonstraci 11. 3. 2023, kdy měl vyzývat k odstranění ukrajinské vlajky z Národního muzea. Za to za něj obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek podal obžalobu a byl odsouzen k podmínečnému trestu odnětí svobody a zákazu pobytu v Praze.

Díky lži předsedy vlády Petra Fialy, že jsme ve válce, díky zneužití války na Ukrajině vládou k pokusu cenzurně umlčet vládě nepohodlné weby na jaře 2022 se ukrajinská vlajka stala symbolem vnitropolitickým. Předpokládám, že Slávek Popelka nevnímal svůj krok jako protiukrajinský, ale jako čin proti premiérovi, který lže o tak závažné věci, jako je naše účast ve válce, a jako čin proti vládě, která je schopna zneužit Vojenské zpravodajství k útoku na svobodu slova.

Za Fialovy vlády chtějí zase trestat Slávka Popelku, jako za prezidentství Gustáva Husáka. Popelka byl rebel vždy. Za to je zavírali v době komunismu a chtějí jej trestat i nyní. Jen v době svobodných 90. let 20. století, za vlády Václava Klause i Miloše Zemana, jej zavírat nepotřebovali. Dokazuje to, že svobodná doba unese i rebela Popelku, ale také to, že svoboda 90. let 20. století je pryč.