Kolegyně a kolegové,

zajisté jste si všimli, že dnes se v té dlouhé diskusi žádný z komunistických poslanců, ani žádná z komunistických poslankyň, nezúčastnili. Považujeme, s výjimkou jedné reakce pana kolegy Luzara. Považujeme totiž za jasné, že vše, co bylo třeba, už bylo řečeno. Po té věcné stránce respektuji poslance KDU-ČSL, že mají jasný názor.

Respektuji pravicové poslance, že mají nějaký názor na otázky majetku, na otázky vypořádání, na otázky zdanění. Respektuji názor všech. Máte na to právo. Nicméně, když se ta diskuse přetáhla do roviny morálních apelů, tak prostě musím reagovat. Mí voliči, naši voliči, voliči KSČM by nám to těžko odpouštěli, protože když se mluví o morálce, je třeba mluvit o celé morálce v dějinách. Ne jenom o té z těch posledních několika desítek let, ale také o té morálce, za které ten majetek vznikal, za časté velmi čestným způsobem v čarodějnických procesech, jejichž oběti, nebo rodiny, jejichž oběti nebyly nikdy odškodněny. Ostatně, ono nebylo koho odškodňovat, protože tam se šlo důsledně do hrdel a statků, zejména do těch statků, když už ta hrdla byla vyřešena.

Nechci mluvit široce, mám jenom faktickou poznámku. Vezměme v úvahu i tyto morální apely, apely vyvrácení celých civilizací, anebo z poslední doby apely zneužívaných dětí dlouhodobě některými funkcionáři církve. Já vás žádám, abychom potvrdili rozhodnutí Poslanecké sněmovny, se kterým šla tato materie do Senátu, tak jak to bylo dosud.

Děkuji za pozornost.