Kováčik (KSČM): Na Brněnsku již zkoušejí pěstování akátu jako hospodářské dřeviny

05.03.2020 15:54 | Zprávy

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 5. března 2020 o řešení krize v lesnictví v souvislosti s kůrovcem.

Kováčik (KSČM): Na Brněnsku již zkoušejí pěstování akátu jako hospodářské dřeviny
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Pavel Kováčik

Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já musím nejprve říci, že jsem rád, že se nám podařilo společnými silami tuto problematiku, nebo tyto problematiky, protože nejde jenom o lesy a kůrovce, ale i ostatní kalamitní škůdce, kteří se nám na polích či v lesích poslední dobou rozmnožili do stavů, které znamenají vážná ohrožení nejen ekonomiky, ale i životního prostředí na dlouhá léta dopředu.

Dále bych řekl, že vítám to, co tady oba páni ministři řekli nejen obsahově, ale i tu vážnost a tu podrobnost, se kterou se svým úvodním slovům věnovali. A myslím si, že je dobře, že se k tomuto tématu připojují i - co jsem tak zaznamenal - ostatní kolegyně a kolegové z Poslanecké sněmovny se snahou nikoliv vydělávat nějaké politické body, ale se snahou pomoci při řešení.

Já bych rád v krátkosti řekl a krátce odůvodnil, čeho chceme vlastně vedle tohoto všeobecného tahu na jakési přibrzdění nebo na jakousi záchranu situace, případně na prevenci, čeho chceme dosáhnout. Zformulovali jsme to do usnesení, nebo návrhu usnesení. Rád bych tedy, abychom se vážně bavili především o tom, o čem se hovoří už dlouho a o čem oba ministři také mluvili, i pan kolega Bendl jako předkladatel toho druhého bodu, a pokud možno se účinně domluvili také o posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství nad rámec schváleného státního rozpočtu pro rok 2020 o jakési dodatečné finanční prostředky, které by byly účelově vázané na to zmírnění dopadu kůrovcové kalamity v lesích a na podporu následné obnovy lesů.

Musím říci, že samozřejmě nějaké finance už v tomto směru byly uvolněné, jdou zejména těm malým a středním vlastníkům lesů, kteří jinak nemají šanci řádně obnovit, zajistit, nejen tedy výsadbu, ale i základní údržbu těch nových porostů. Tam je třeba velmi rychle pomoci tak, aby ty lesní pozemky mohly být znovu zalesněny. A musím říci, že vítám i takovéto určité změkčení těch poměrně rigidních předpisů týkajících se nejen druhové skladby, ale i stanovištních typů a tak podobně. A že tedy nejen nepůvodní druhy je možné použít, ale i naprosto některé nestandardní, zatím nezvyklé a zatím i nevítané postupy a nevítané druhy dřevin se dají použít.

Já tady kousek odbočím. Jedná se zejména o některé oblasti na Vysočině a na Jižní Moravě, kde poté, co například v jihovýchodním konci okresu Třebíč úplně uschly nejen smrky díky kůrovci, ale i borovice díky dalším škůdcům a dramatickému snížení hladiny spodní vody, tak jedinou dřevinou, která tam přežívá a která tam navzdory těmto velmi krušným podmínkám roste, je akát. Musím říci, že na Brněnsku již existují pozemky, které zkoušejí pěstování akátu jako hospodářské dřeviny.

Velmi dobré zkušenosti s tím mají zemědělci a lesníci v Maďarsku, kde se zaměřili na šlechtění a pěstování akátu jako hospodářské dřeviny již zhruba před 25 lety. Tam ty problémy s těmi aridnějšími oblastmi mají už dávno. A musím říci, že je velmi pozitivní výsledek a že alespoň na čas, než dojde zase k jiné klimatické změně, která přivede tuto střední Evropu k vlhčím letům - a ten čas může trvat desítky let - tak je naprosto použitelný i hospodářsky i, řekněme, "ekologicky" ten akát. Navíc ještě my včelaři nebo přátelé včelařství víme, že akátový med je velmi dobrý.

Dále chceme dosáhnout, abychom k tomu možnému řešení preventivních a nápravných opatření vytvořili i jakýsi legislativní rámec a rámec na té úřednické poloze, kterým chceme požádat, tím usnesením, Ministerstvo zemědělství, aby na jednání vlády připravilo a předložilo materiál, který bude kvantifikovat potřeby těch dodatečných finančních prostředků podle bodu jedna tohoto usnesení a to v časové návaznosti na sumarizaci potřebných údajů za rok 2019. To znamená, aby to bylo aktuální, aby to nebyla jenom nějaká čísla vycucaná z palce.

Žádáme také Ministerstvo - rádi bychom dosáhli, aby ministerstva, která jsou dotčena řešením této tematiky a také ostatní ústřední orgány státní správy měly svoji práci na těchto věcech koordinovanou. Aby se prostě nestalo, že ministerstva, například financí a životního prostředí, půjdou vzájemně proti sobě, přičemž ale bude tady všeobecný zájem na tom, aby řešení bylo rychlé a účinné.

Dále bychom byli rádi, aby byly také vytvářeny nezbytné podmínky pro vlastníky a správce lesů a to jsou podmínky pro účinnou ochranu lesů proti kůrovci a pro úspěšnou obnovu nových odolnějších lesů. To je konkretizace onoho bodu jedna. Potom já osobně podpořím to, co tady pan kolega Bendl navrhuje. To znamená, aby byly vytvořeny legislativní podmínky pro vlastníky a správce lesů, které zohlední dopady oné přírodní klimatické změny, tedy změny přírodních podmínek, na jejich zákonné povinnosti při obnově lesa. Také jsem o tom hovořil, že vítáme ono zjemnění, změkčení, těch rigidních povinností tak, aby došlo k naplnění toho hlavního cíle, to jest co nejúčinnější obnovu a také aby ten obnovený les byl trvalejším.

A konečně bychom také požádali Ministerstvo zemědělství o zpracování analýzy - a to je také i záležitost pana kolegy Petra Bendla - o zpracování analýzy možných opatření proti snižování výparu vody z lesní půdy. To téma zadržování vody v krajině je platné a akutní nejen pro zemědělskou půdu, zemědělské pozemky a ostatní pozemky, ale je velmi významné i v rámci lesů - a pan kolega Bendl to tady dostatečně podrobně zdůraznil a odůvodnil - tedy proti snižování výparu z lesní půdy na kalamitních holinách za účelem zadržování vody v lese. A to, aby to opatření bylo ne, jako že úkol trvá, ale do 30. 6. letošního roku.

Dále bychom rádi požádali jako Poslanecká sněmovna Ministerstvo životního prostředí, aby jaksi vykazovalo součinnost při vytváření podmínek pro efektivní ochranu lesů před škůdci a to v rámci působnosti orgánů státní správy na úseku ochrany přírody a jejich rozhodovací praxe. Jde o to, aby docházelo možná rychleji, aby tam byla snaha, aby docházelo rychleji k dohodě. Aby to netrvalo tak dlouho jako řešení toho problému s hrabošem, kdy ta dohoda mezi ministerstvy byla na můj vkus a nejen na můj vkus, na vkus zemědělců, docela dlouhá. Dnes již je dosažena, jsou možná opatření, byla o nich řeč v projevu pana ministra Tomana. Ale je prostě třeba v tomto směru postupovat určitým způsobem rychleji, protože čím rychleji se bude postupovat, tím jsou následné další škody nižší a nižší.

Já bych, kolegyně a kolegové, v tuto chvíli svoji řeč ukončil. Děkuji vám za pozornost. Rád bych vás požádal o podporu tohoto návrhu usnesení, který jsem vám do jednotlivých klubů před začátkem této rozpravy rozdal. Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

18:33 Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

Komentář poslance SPD po sněmovní konferenci vědců, která zpochybnila teze o globálním oteplování zp…