Jsou věci, které se vám na libertariánech možná nebudou líbit. V jedné věci jsme ale opravdu na výši, a to v naší ochotě uznat, že svoboda jiných je důležitější než naše vlastní názory a preference. A že i kdybychom věděli, co je pro ostatní nejlepší (jakože to víme), nebudeme jim svoji pravdu vnucovat.
Nelíbí se mi účes mojí sousedky? No, to je smutné, ale budu se s tím muset smířit. Chodí mladí v růžovém oblečení, a mně se ta barva z duše oškliví? No jo, no. Sám se módnímu trendu nepřizpůsobím a budu chodit v zelené, ale to je tak všechno, co můžu dělat. A když jsem nekuřák a nechci celý večer u piva (nebo celý oběd a pak u kávy) vdechovat smrdutý kouř? Můžu majiteli podniku říct, že se mi to nelíbí a že tím přichází o zákazníka, ale asi budu muset chodit jinam.
Napsal jsem o libertariánském postoji ke kouření několik příspěvků na sociální síť Google+, kde vyvolaly docela bouřlivé debaty. Pojďme se na diskuzi mezi svobodným nekuřákem a socialistou, který touží po dobru a blahu, podívat bod po bodu. Nejdřív tedy mé dva příspěvky (mírně zkrácené a upravené):
„Tak si pojďme jednou pro vždy vyjasnit libertariánský postoj ke kouření a jeho zákazu v restauracích.
Začnu tím, že jsem nekuřák, nikdy jsem to nezkoušel a nikdy to nezkusím, hnusí se mi to, smrdí to, nevidím v tom jedinou výhodu. Například bych ani nikdy nechodil s holkou, která kouří.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz