Je správné a žádoucí postihovat všechny, kteří organizují a podporují nejenom doping, ale i korupci. Musí to však platit pro všechny stejně, bez výjimky, individuálně, a ne jako kolektivní vina pouze pro někoho a z politických důvodů. Taková politika do sportu nepatří. Již ve starém Římě po dobu Her utichly zbraně. Sport má lidi spojovat a ne sloužit pletichám politiků.

Pokud byli podle kolektivní viny potrestáni ruští sportovci zákazem startu na OH, tak správně by podle této filozofie měla být rovněž zakázána voleným členům MOV (a nejenom jim) účast na OH. Každé přidělování OH jednotlivým státům provází korumpování členů MOV, podporované významnými televizními a rozhlasovými stanicemi, podnikateli, nadnárodními monopoly, marketingovými firmami a firmami vyrábějícími sportovní vybavení. Pozadu v tom nezůstávají ani jednotlivé státy, usilující o přidělení OH a dalších významných světových soutěží. Členové MOV rovněž dostávají zdarma od výrobců oblečení a vybavení pro sportovce, jejich produkty, a to asi není podle MOV korupce. Oni si to musejí vyzkoušet, aby tyto značky mohli, zcela jistě bez vedlejších zájmů a zadarmo, sportovcům svých zemí doporučovat. Rovněž sportovci (ale i další vlivní "zainteresovaní"), dostávají od firem oblečení, auta, a jiné dary, a to také není podle MOV korupce. Někdy se na korupci přijde, někdy je skrytá v kuloárech a nevyhýbá se ani nejvyšším představitelům MOV. Některým z těch, kteří „správně“ hlasují, je jejich hlas také dobře zaplacen. Známých případů je i v nedávné historii MOV dostatek. A nyní MOV dělá svatého průkopníka čistoty sportu.

Olympijští sportovci z Ruska na OH nesmějí z příkazu MOV formálně startovat za svoji zem, i když za ni na OH startují. Mají zákaz hymny, svojí vlajky a státního znaku. Na jejich oblečení může být pouze symbol pěti kruhů. Kolektivní vina. A to ještě bezdůvodně MOV nepovolil start desítkám ruských sportovců, kteří byli v arbitráži od tohoto zákazu osvobozeni pro neprokázání dopingu. A jsou mezi nimi sportovci, kteří získali medaile na vrcholných světových soutěžích. S veškerou úctou ke všem, kteří získali na těchto OH medaili, nemá hodnotu takovou, jako kdyby tam sportovci z Ruska, kteří se neprovinili, startovali. Takové OH již v minulosti byly, ale svět se z toho nepoučil.

Dovolím si uvést jednu možnou variantu ve světle politických opatření proti ruským sportovcům. Zákaz startu sportovců Ruska na OH, je zřejmě politická generální zkouška na dobu, až bude v EU realizován DUBLIN IV, a další zamýšlené integrační kroky. To potom budou, pokud se EU tradičně „demokraticky“ rozhodne, všichni startovat na OH za EU. Našim sportovcům se bude říkat olympijští sportovci EU z Česka. Pokud získají zlatou medaili, tak při vyhlašování vítězů bude hlasatel při ceremoniálu předávání medailí například hlásit: zlatou medaili získala ---------, olympijská sportovkyně EU z Česka. Na sportovním oblečení budou mít znak EU, hrát se bude hymna EU a na stožár půjde vlajka EU. Znaky, vlajky a hymny národních států budou zakázány. A ty státy, které budou zlobit, a odmítnou na příklad přijímat uprchlíky, jejich sportovcům bude EU, stejně tak, jak vyhrožuje, že jim za neposlušnost vezme dotace, i účast na OH zakazovat.

Američané podporují zákaz účasti sportovců za Rusko, ale jejich sportovci také dopují, mnohokrát to bylo prokázáno. Nemělo by se jim podle současné politiky MOV, která sice nemá se sportem nic společného, za jejich kolektivní vinu start na OH v Koreji za USA také zakázat?  Rovněž Německo by nemělo používat znak orlice, svoji hymnu a jejich sportovcům by se mělo říkat olympijští sportovci z Německa. V bývalé NDR byl doping a výzkum působení dopingových látek na výkonnost sportovců součástí politiky vlády, a hned po USA nejvíce propracovaný, a německými sportovci používaný. Po sjednocení „pracují“ tito dopingoví experti, funkcionáři a trenéři pro sjednocené Německo. Kdyby se vzorky moči odebrané z olympiád před několika lety také u sportovců z NDR a z USA zkoumaly dnešními metodami, řada z nich by neobstála. V NDR to kontroloval a zajišťoval stát, ale v USA to byly a dosud jsou farmaceutické firmy, trenéři a funkcionáři, a stát tiše přihlíží. A v dalších zemích je tomu tak zřejmě dosud. Farmaceutické firmy jsou ve výzkumech podpůrných prostředků vždy napřed před zkušebními metodami. Je to velký byznys a zapojeno je do toho mnoho lidí. Opět to mlčky tolerují anebo skrytě podporují pro svoje zisky významné televizní a rozhlasové stanice, podnikatelé, nadnárodní monopoly, marketingové firmy a firmy vyrábějící sportovní vybavení. Olympijské vítězství „jejich“ sportovce je pro ně, stejně jako pro MOV a jeho volené členy, obrovský byznys. Kolektivní vinu za to ale podle přístupu MOV, nesou pouze sportovci Ruska.