Vzpomněl si, že je ve vládě pan Babiš, jako ministr financí a místopředseda vlády, který byl podnikatelem, když vstupoval do vlády. Ještě si však nemůže vzpomenout, že ho do této funkce s tímto vědomím sám ustavil. A ten zázračný lék, který objevil pan Sobotka, se jmenuje Volby. Dokonce se pochlapil a během dvou dnů udělal několik zásadních rozhodnutí. S nikým se neradil, sám statečně předstoupil před národ a řekl, že se rozhodl podat demisi vlády a to ve čtvrtek. Následně rozhodl, že to nebude ve čtvrtek, ale v polovině května. Další rozhodnutí následovalo neprodleně, když dostal ráznou „domluvu“ od svých spolustraníků. Přišel opět se dvěma zásadními rozhodnutími, že demisi vlády nepodá a že podá návrh na odvolání ministra Babiše. (Pomíjím zde přestřelku na hradě mezi panem prezidentem a předsedou vlády). Dává také příkaz panu prezidentovi, že ho má odvolat hned a podle vůle pana předsedy. Zapomněl na to, jak sám otálel s jím prohlášenou demisí a měnil svoje rozhodnutí. Všichni koaliční partneři byli jeho postupem zaskočeni, protože s nimi nic neprojednal. Koaliční smlouva se tím stala pro pana Sobotku stejným bezcenným kusem papíru, jako smlouva s panem advokátem Altnerem o právních službách při získání lidového domu, podle které mělo ČSSD také smlouvu plnit a za služby zaplatit, což i přes rozhodnutí soudu nekoná.

Dále si užíváním léku Volby vzpomněl, že před minulými volbami v předvolební rétorice sliboval, že bude bojovat proti korupci, sliboval důchodcům, matkám s dětmi, sociálně slabým a všem občanům co všechno pro jejich blaho vykoná. A také mu ten lék vnukl nápad, že by do politiky neměli vstupovat podnikatelé. To se trochu unáhlil, protože by tam pak zůstal jenom on a pan Benda. Kdo by potom pracoval? Ale ještě bude ten lék potřebovat práci několika výzkumných ústavů a ověření na dobrovolnících, protože si pan Sobotka i přes jeho pravidelné užívání nevzpomněl na všechno.

A to opět před volbami, kdy tyto sliby jsou nesplnitelné, protože se realizace do voleb nestihne a po volbách už asi budou slibovat jiní. Zase je to jenom předvolební rétorika. Kdyby nebyl v dlouhodobé agónii, mohlo by ČSSD začít plnit sliby hned po volbách. Tady uplatňuje pan Sobotka dvojí metr. Sám otálel několik let a panu prezidentovi dává pokyn řešit jeho návrh okamžitě. Pan Sobotka přesto zapomněl na to, kdo je viníkem sestupu preferencí ČSSD a také na jeden zásadní předvolební slib. Ten, že napraví nespravedlivé církevní restituce. To by si ale nesměl do vlády vzít KDU-ČSL, to by v případě řešení tohoto tunelu, který vehementně obhajují spolu s panem Kalouskem, její členové pravděpodobně z vlády odešli. Pro pana Sobotku a jeho kolegy by to znamenalo, že vládu po minulých volbách nesestaví anebo že následně vláda padne. A to by už nebyl pan Sobotka vysněným předsedou vlády.

Teď překáží panu Sobotkovi a jeho ČSSD svými preferencemi pan Babiš a ANO. Pominu li všechny problémy, které jsou ventilovány v předvolební rétorice, platí presumce neviny, případné vzetí do vazby a rozhodnutí soudu. To však neplatí pro pana Sobotku, když neřeší svojí ministryni školství, jejíž náměstci a osobní přátelé, jimi dosazení vysocí úředníci, včetně podporovatelů jsou ve vazbě nebo vyšetřováni policií pro pletichy a ovlivňování poskytování dotací. Že by byla paní ministryně školství tak neschopná, že nemá vnitřní kontrolu a o tom nevěděla, jak říká? Jak by to dopadlo v zaběhlých demokraciích, v tomto případě pan Sobotka neuvádí.

Proto se pokusím, nezávisle na situaci, v širších souvislostech osvětlit dotace na příkladu kritizovaného Čapího hnízda. Neomlouvám pana Babiše, pouze se snažím o objektivní stanovisko.