Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, jednání mimořádné Evropské rady, která se konala počátkem března 2025, bylo mimořádně důležité. Vzpomeňme si na ty okolnosti. Bylo to jenom několik hodin nebo desítek hodin poté, co jsme s nevěřícným údivem sledovali rozhovor v oválné pracovně, kde padaly slova a výroky, které běžně padají za zavřenými dveřmi. A tady to vypadalo jako ve špatném seriálu. Sledovali jsme výroky, které nejenom že ublížily schopnosti odstrašit nepřítele – a tím je Ruská federace – ale které vzbudily celou řadu dalších otazníků, a to nejenom v Kyjevě, ale také v Evropě. A právě proto tato mimořádná Evropská rada a její jednání bylo tak důležité. Vzpomeňme si totiž, že na něj byl pozván prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
A že právě tam se Evropská unie dohodla na další podpoře a na dalších krocích ve prospěch výstavby schopností a sil na evropském kontinentu.
Chtěl jsem poděkovat vládě České republiky za to, že prosadila do těch závěrů právo Ukrajiny suverénně rozhodovat o své budoucnosti. Jsme totiž ve čtvrtém roce války, která snad ani už nemá jméno. Když začneme počítat přesněji, zjistíme, že to je jedenáctý rok válčení. Suverénní rozhodování Ukrajiny o své vlastní budoucnosti je něco, co chce Vladimir Putin podlomit tou svojí ilegální agresí, za co je potřeba se postavit.
Chtěl jsem proto poděkovat, že Česká republika se zasadila o to, aby právě právo Ukrajiny suverénně rozhodovat o svých věcech tam bylo zakotveno.
To, že se podařilo do závěrů prosadit, aby Evropská unie byla součástí jednání, ostatně Ukrajina v našem sousedství je také velmi správně... To, že se má o dalším vývoji jednat nikoliv za zavřenými dveřmi bez Ukrajiny, ale naopak se souhlasem Ukrajiny, je také jedině správné řešení.
Proto jsem chtěl poděkovat za to, že nás paní ministryně informovala i o tom sebevědomém a odvážném a jednoznačném postoji české vlády, protože je skandální představa, že například včerejší jednání, jak jsme toho byli svědky, telefonní jednání mezi ruským prezidentem a americkým prezidentem, že dodnes, aspoň včera večer bylo hlásáno z Kyjeva, že výsledky tohoto jednání Zelenskyj ještě pořádně ani nedostal na stůl. To jsou právě věci, ve kterých se to pravidlo, že by se nemělo jednat bez Ukrajiny, hrubě porušuje. Tady je vidět, jak je důležité, že Evropská unie si to vytkla jako cíl a jako princip.
Druhá věc, o které mluvila paní ministryně a kterou jsem chtěl podtrhnout, je, že rostoucí prostředky na obranu, mluvíme o desítkách a vlastně už stovkách miliard eur, vyžadují, abychom včas změnili ty nejdůležitější principy politiky a instituce v rámci Evropské unie. Bylo by pošetilé si představit, že nalijeme do cedníku více peněz, že z toho bude věští užitek.
Ten evropský obranný a zbrojní průmysl je totiž tak rozdrobený, že někdy připomíná takové řemeslné velmi kvalitní výrobky, které ale, kdybychom měli začít vyrábět ve velkém, nebudeme stíhat, navíc navzájem budou často nekompatibilní a nebudou se moci zaměňovat. V tom je velká slabina Evropy. Ne v tom, že bychom tady neuměli vyrobit kvalitní systémy zbrojní nebo obranné, nebo kvalitní pozemní, vzdušnou nebo vodní techniku pro operace našich armád na všech těch bojištích, vč. kybernetických. Ale problém je v tom, že máme rozdrobený trh, že si tady některé firmy drží kontrolu nad důležitými kontrakty, a když to dáme potom dohromady, vidíme, kolik času a peněz se promrhá právě tou roztříštěností, tak bychom si měli uvědomit, že tady je potřeba teď vynaložit obrovské úsilí.
Chtěl jsem proto i vládu požádat, aby nadále věnovala pozornost tomuto tématu, protože, jak známo, v evropské obranné agentuře, jejíž zkratka je EDA, se za ta léta podařilo vytvořit laboratoř spolupráce evropských států. Jak známo, v čele této agentury dnes stojí český občan, pan Jiří Šedivý, někdejší velvyslanec. Ten možná nejlépe umí vyslovit to, jak důležité je, abychom o tu zkušenost součinnosti EDA, kde se evropské peníze vydávají na nové průlomové projekty, abychom o ně nepřišli, abychom nezačali stavět něco na zelené louce ve chvíli, kdy už tady máme docela slušné zkušenosti z minulosti.
Poslední věc. Chtěl jsem podtrhnout naprosto zásadní situaci, ve které dneska jsme. Šéf Evropské rady totiž stručně, když komentoval to jednání, o kterém dnes mluvíme a které proběhlo na počátku března, řekl, zrychlil se čas, bezpečnost a obrana Evropy dnes je věc, kterou nemůžeme oddělovat od bezpečnosti a obrany Ukrajiny, a tak jako budeme posilovat bezpečnost Evropy, tak tím posilujeme Ukrajinu. A naopak, budeme-li pomáhat Ukrajině, aby posilovala svoje schopnosti v bezpečnosti a obraně, posilujeme také Evropu. V tomto smyslu je potřeba, abychom dělali víc a abychom nejenom odsouhlasili peníze, ještě bychom měli opravdu se postarat o to, aby se s nimi nakládalo odpovědně s péčí řádného hospodáře, abychom dříve, než je budeme vynakládat, si položili otázku, zda to současné institucionální uspořádání Evropské unie umožňuje, abychom je využívali skutečně v té plné jejich síle.
Musíme se naučit využívat této situace k silnější synergii a posilovat spolupráci, kde to je potřeba. Máme se z čeho už dneska poučit. Vracím se k tomu, co jsem před chvílí řekl. Děkuji vládě za jednoznačné postoje v tom smyslu, aby Ukrajina nezůstala stranou a abychom nezapomněli na její suverenitu. O to se totiž tady dneska také hraje. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Padne-li Ukrajina, padne s ní i Evropa?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
