A v tomto roce jich je více. Jedny hony jsou na zvěř v našich lesích, polích a oborách. Myslivci po celoroční péči o zvěř, včetně jejího obětavého přikrmování do krmelců ve svojí honitbě, se konečně dočkali. Nastává pro ně období honů.  Srny a také srnci, jeleni, laně (jinak vysoká, aby se tam všichni vešli a nebyl jsem napaden genderisty), koroptve, zajíci, divoká prasata a další lovná zvěř, ani neví, co je čeká. Myslivec zamíří, vystřelí, a když se trefí, tak zvíře je zastřeleno. To však opomenul pan Bělobrádek, šéf KDU – ČSL, když jako zvěrolékař působící také ve vládě a v parlamentu, chtěl v rámci honu na voliče asi ponížit svojí kritičku, které, jak uvedla, zemřel její pejsek. Zkritizoval to, že nazvala smrt pejska smrtí a také nepřímo i její zevnějšek, (asi křesťansky netolerantně zapomíná, že lidé jsou osobnostmi. Já naopak nemám nic proti jejím zajímavým vyjádřením, včetně osobité vizáže) a klasifikoval na svém facebooku pojem „úmrtí“ zvířete. Podle něj ale zvíře uhyne, pojde, chcípne, padne, zhasne, je zabito, poraženo, … ale pouze člověk umírá, zvíře prý ne.  Úplné znění jeho vyjádření převzaté z facebooku uvádím níže.

Pokud se však moudrý občan dívá na dění ve světě, tak vidí, že jsou hony také se střelnými zbraněmi na lidi. Mají zbrojní průkaz a průkaz zbraně také ti, kteří na lidi střílí v různých konfliktech a válkách i za ideje EU se zbraní v ruce, a měla by i těmto lidem rovněž zakázat EU vlastnění zbraní jako se o to snaží slušným občanům? Jsou desítky válečných konfliktů, kde člověk je zastřelen jako zvíře, padne v boji nebo zahyne, je zabit, ale také umírá pro zájmy států a skupin, i pro jejich moc a plané ideje. Tady se již Bělobrádkova škála nehodí. Anebo ten člověk, který padne za svoji vlast, je podle něj zvíře? Dobrý křesťan se za ně pomodlí a vše je odpuštěno. Některý z bojovníků se dokonce pokřižuje před výstřelem na člověka na druhé straně bojiště, trefí ho, on padne a střelci je jeho bohem odpuštěno. A tak lidé mnohdy dělají to, co by zvířata ani nenapadlo.

Další hony, a ty jsou nejenom ve světě, (na vlády, prezidenty a státníky, kteří nejdou na ruku agresivním velmocím, zbrojařům, nadnárodním monopolům, bankám, …) ale také u nás, jsou mafiánské vraždy. Jsou známy sudy s lidskými ostatky na Orlíku, vraždy Mrázka, … Zase je to pro peníze, sféry vlivu, umlčení svědků a nepohodlných. Jak to nazvat podle Bělobrádka? Že zemřeli, padli, nebo byli zabiti, zavražděni, utraceni? Ale zde už opět zbytečně zabíháme do jeho zvířecí terminologie.

Neméně nebezpečné jsou hony na lidi, strany, spolky a internetové servery s jiným názorem, než je ten preferovaný v mainstreamových médiích. I když jsou některé z těchto médií povinně placeny všemi občany, kteří mají přípojku k elektrické síti, tak ten, kdo má jiný názor, je jimi často i bez argumentů a souvislostí označen názvy, že je netolerantní, xenofob, rusofil, agent Kremlu, rasista. Nejenom on, ale také členové jeho rodiny jsou tomuto stresu vystavováni. Dokonce jsou neziskové organizace, které si tvoří síť agentů, kteří mají na tyto lidi donášet a obviňovat je. Je dost nešťastné v naší proklamované demokracii, že obdobné seznamy si tvoří také některé oficiální ministerské útvary.

Jsme u dalších honů, jsou také podzimní, ale ty jsou na voliče a politiky. Nejintenzivnější hon na politiky, je hon na Babiše. Byl sice zahájen na jaře, ale jeho cílem je, aby padnul na podzim. Je otázka, jestli se tito honci nepřepočítali. Vystupňovaný podzimní předvolební hon používá všechny nástroje a prostředky, na které si jeho nejprve vládní koaliční partneři, převlečeni nyní za honce a nadháněče, nevzpomněli po dobu koaličního vládnutí, i když všechno o něm věděli již při uzavírání koalice a podpisu koaliční smlouvy. Tam platilo heslo – „účel světí prostředky“ a s vidinou „být u toho“ si říkali ANO, Babiš bude na preferencích ztrácet. Když se ukázal pravý opak a Babiš začal vadit, tak k honu byli přizváni další nadháněči ještě dříve, než skončilo podzimní hájení. Ony ale nemají všechny hony stejná pravidla. Někdy, když lovci začnou střílet, tak se lovený subjekt uhne, nedá se, a odražené broky se obrátí proti nim a jejich schovaných kostlivců ve skříni. Začne proces, kdy se střelcům začínají ježit vlasy na hlavě, pokud je mají, hrůzou. Preference jim klesají, a tak se zintenzivní i hony na voliče, které sice začaly na jaře, ale ne moc úspěšně. Asi se tito honci nepoučili od myslivců, málo se starali o svoji honitbu, a více krmili sebe, než ty lidské ovečky ve svojí „honitbě“. A opět se jim slibuje, co bylo slibováno před minulými volbami a nesplnilo se v domnění, že jsou voliči hloupí a zapomínají. Ale možná je to jejich přílišný optimismus. Nezapomínejme a pojďme k volbám volit ty, kteří se v politice nezdiskreditovali a hájí potřeby a zájmy svých občanů, pevné české, moravské a slezské kořeny naší vlasti, její suverenitu, nezávislost a partnerství se zeměmi jako rovný s rovným. Ne vždy je „velká“ ta zem, která je velká svojí rozlohou.