Po zvážení všech pro a proti jsem hlasoval pro schválení nové Evropské komise. Při rozhodování u mě převážily hlavně následující argumenty:

1. Navržená Komise přinese na řadě postů zlepšení oproti současnému stavu. Estonka Kaja Kalasová na pozici vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku například nahradí problematického socialistu Josepa Borrella a bude tvrdší než on vůči Rusku a rovněž důslednější v podpoře Izraele.  Posilou bude i litevský komisař pro obranu a vesmír nebo bulharská nominantka pro oblast inovací a startupů.

2. Nezastírám, že v Komisi zasednou i problematičtí kandidáti jako Teresa Ribera, ale pokud bychom kvůli ní odmítli celou Komisi, španělská socialistická vláda místo ní stejně nenavrhne nikoho lepšího. Nominace komisařů zůstává v rukou národních vlád a parlament si nemůže vynutit kandidáta jiné politické orientace. V souhrnu mi vychází, že tato Komise bude stát více na straně konkurenceschopnosti než ta předcházející.

3. Dnešní hlasování definitivně potvrdilo, že náš konzervativní klub ECR je součástí parlamentní většiny a díky tomu získáváme v podobě Raffaele Fitta ze strany italské premiérky Meloniové místopředsedu Komise s ekonomickým portfoliem. To je průlom a značné posílení eurorealistického proudu v EU.

4. Můj hlas pro schválení nové Komise zároveň navíc znamená, že budu mít možnost efektivně ovlivňovat nezbytné změny klimatické politiky i potřebné opravy Green Dealu a jeho přešlapů. V totální opozici by byl můj hlas proti nadbytečným regulacím slabší a to nechci.