Kubásek: Zálohování PET - skrytý boj o recyklát pod rouškou boje proti litteringu... | ParlamentniListy.cz

Zatímco velké nápojové společnosti spolu s Ministerstvem Životního prostředí stále prezentují zálohování PET lahví jako zásadní krok k ochraně přírody před litteringem, skrývá se za touto iniciativou především boj o kontrolu nad cennou druhotnou surovinou.

Česká republika má přitom již dnes jeden z nejefektivnějších systémů třídění plastů v Evropě s 82% mírou sběru PET lahví, který by zavedením záloh mohl být paradoxně ohrožen. Malé obchody, obce i běžní spotřebitelé by nesli náklady systému, jehož finanční udržitelnost je navíc založena na předpokladu, že část zálohovaných lahví se nikdy nevrátí.

Téma zálohování už léta nevnímám jako čistě odbornou otázku, ale spíše jako politickou záležitost, v níž hrají významnou roli jak lobbistické tlaky zainteresovaných firem, tak i kampaně "podporovaných" neziskových organizací. Shrnul jsem proto základní fakta a souvislosti do tohoto článku, aby si každý mohl udělat sám představu o tom, jestli zálohování PET a plechovek dává v kontextu České republiky smysl, nebo ne.

Touto analýzou se snažím komplexně posoudit potenciální dopady zavedení zálohování na littering a problematiku odpadů v širších souvislostech.

Současný stav třídění plastů v České republice

Česká republika se v současnosti vyznačuje velmi vysokou mírou třídění plastových obalů v kontextu Evropské unie. Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM dosahuje míra třídění PET lahví přibližně 82%, což znamená, že už nyní Česko splňuje evropský cíl stanovený na 77 % pro rok 2025. Tento úspěch je výsledkem systematického budování sítě žlutých kontejnerů a dlouhodobé environmentální osvěty, do které byly investovány značné prostředky.Stávající systém třídění odpadů v ČR je postaven na principu využití synergií při sběru všech druhů plastů společně, což umožňuje optimalizovat logistiku, využívat existující infrastrukturu a udržovat ekonomicky životaschopný model recyklace různých druhů plastů. PET lahve v tomto systému představují hodnotnou komoditu, která částečně financuje recyklaci méně atraktivních plastových materiálů, jejichž zpracování je nákladnější a složitější.Česká republika nepotřebuje zavádět zálohový systém k dosažení současných evropských cílů, neboť ty jsou již plněny. Otázkou zůstává, zda bude současný systém schopen dosáhnout 90% míry sběru, kterou stanovuje směrnice o jednorázových plastech pro rok 2029, aniž by došlo k zásadní změně v podobě zavedení zálohového systému.

Slovenská zkušenost se zálohováním: Úspěchy, výzvy, ale i jiná výchozí situace

Slovensko zavedlo povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky od ledna 2022, což poskytuje Česku cenný náhled na fungování takového systému v podobném kulturním a ekonomickém prostředí. Po roce fungování vykazuje slovenský systém relativně pozitivní výsledky - vysbíráno bylo přes 820 milionů obalů s vysokou mírou návratnosti přesahující 70 % a později až 92 %.Z environmentálního hlediska se na Slovensku podle dostupných informací podařilo výrazně omezit výskyt volně pohozených lahví a plechovek v přírodě, odhadem až o 95 %. To ukazuje, že zálohový systém může být účinným nástrojem v boji proti litteringu, alespoň co se týče zálohovaných obalů.Slovenská zkušenost však odhalila i některé komplikace, zejména logistického charakteru. V počáteční fázi docházelo k přeplnění automatů v obchodech a nedostatečné frekvenci odvozu vrácených obalů. Spotřebitelé museli řešit problémy s transportem většího množství nesešlápnutých obalů zpět do obchodů, což bylo v některých případech zdlouhavé a nepraktické. Podle aktuálních zkušeností tento problém na řadě míst přetrvává. Zvláště pokud se vyskytne jakýkoliv zádrhel na automatech, je to pro zákazníky s plnými taškami prázdných PET a plechovek problém.I přes tyto obtíže je slovenský systém po více než roce fungování oficiálními místy hodnocen jako úspěšný projekt, který by mohl sloužit jako inspirace pro Českou republiku. Je však nutné vzít v úvahu, že výchozí situace na Slovensku byla jiná než v ČR - míra třídění PET lahví před zavedením zálohového systému dosahovala pouze přibližně 60 %, zatímco v ČR je to aktuálně 82 %.

Kritický pohled na zálohování: Rizika a nevýhody

Zavedení povinného zálohového systému v ČR je spojeno s řadou potenciálních rizik a nevýhod, které je třeba pečlivě zvážit. Jde zejména o dopad na existující systém třídění odpadů, ekonomické a logistické aspekty, a také o otázku, zda je takové řešení skutečně nejefektivnější cestou k řešení problému litteringu.Jedním z hlavních argumentů proti zálohování je vytvoření paralelního toku pro nakládání s odpady. Zatímco dosud byly PET lahve součástí jednotného systému sběru plastů, zavedení zálohování by vytvořilo separátní tok pouze pro nápojové obaly. To by mohlo narušit ekonomiku stávajícího systému, do něhož byly v minulosti investovány značné prostředky. PET lahve představují nejhodnotnější část plastového odpadu, která částečně "dotuje" recyklaci ostatních, méně atraktivních plastů. Jejich vyjmutí by mohlo vést ke zdražení nakládání s ostatními plasty a ke snížení celkové míry jejich recyklace.Významným problémem je také dopad na maloobchodníky, zejména na menší prodejny v menších obcích. Tyto obchody často bojují o přežití a zavedení zálohového systému by pro ně znamenalo další administrativu, náklady na pořízení recyklačních automatů nebo vyhrazení personálu na výkup lahví, a také potřebu vyčlenit omezený prostor pro skladování vrácených obalů. To by mohlo vést k tomu, že některé menší obchody by přestaly nabízet nápoje v zálohovaných obalech, nebo by musely zcela ukončit svou činnost, což by vedlo k další koncentraci obchodu ve prospěch velkých řetězců.Z pohledu spotřebitele by zavedení zálohového systému znamenalo nutnost skladovat nesešlápnuté lahve doma a následně je transportovat do obchodu, což představuje výraznou změnu oproti současnému pohodlnému systému žlutých kontejnerů. Automaty na výkup mohou akceptovat pouze nedeformované lahve, což komplikuje skladování většího množství obalů v domácnostech. Pro obyvatele menších obcí, kde výkupní místa nebudou dostupná, to znamená nutnost cestovat autem do vzdálenějších supermarketů, což při současných cenách pohonných hmot představuje významné finanční náklady a paradoxně zvyšuje uhlíkovou stopu. Tento systém de facto nutí spotřebitele k návštěvám velkých obchodních řetězců, kde mohou kromě vrácení lahví realizovat i běžný nákup, což může negativně ovlivnit místní malé obchody. Navíc u plechovek vzniká problém s deformací při běžné manipulaci, což může vést k jejich odmítnutí automatem a ztrátě zálohy.Zavedení zálohového systému by také mohlo paradoxně snížit celkovou motivaci k třídění odpadu. Pokud by občané byli motivováni vracet pouze zálohované obaly, mohlo by dojít k poklesu třídění ostatních plastů a dalších materiálů, což by vedlo k celkovému snížení recyklace. Tento efekt byl pozorován například v Německu, kde po zavedení zálohového systému poklesla míra recyklace plastových obalových odpadů o 11 %.

Selektivní řešení s omezeným dopadem na celkový problém litteringu

Jeden z hlavních argumentů pro zavedení zálohového systému je snížení množství odpadu v přírodě. Je však důležité kriticky posoudit, jak významnou část problému litteringu PET lahve a plechovky skutečně představují a zda by zavedení zálohového systému mělo výrazný dopad na celkový problém odpadů v přírodě.Zálohový systém se zaměřuje pouze na PET lahve a plechovky, zatímco značnou část litteringu tvoří také jiné typy odpadů, jako jsou tenké plastové obaly, mikrotenové sáčky, lehké plastové tašky, cigaretové nedopalky a další. Tyto materiály představují vážnou environmentální hrozbu - znečišťují přírodu a zdroje vody, v přírodě se rozkládají na mikroplasty a mohou způsobit úhyn zvířat, která je pozřou. Zálohování PET lahví a plechovek tak řeší pouze dílčí problém, zatímco jiné, potenciálně závažnější zdroje znečištění zůstávají nedotčeny.V kontextu celkového objemu plastového odpadu představují PET lahve pouze malou část. V ČR ročně vznikne přibližně 1,2 milionu tun obalových odpadů, z nichž 250 tisíc tun jsou plastové obalové odpady a z toho pouze asi 51 tisíc tun tvoří PET obaly (zálohováním se tedy bude řešit asi 4,25% celkových obalových odpadů). Zavedení zálohového systému specificky pro PET lahve a plechovky by tak znamenalo investici značných prostředků do řešení pouze malé části celkového problému odpadů.Navíc, podle dostupných informací, pouze 15 % zálohových systémů ve světě dosahuje 90% míry sběru, což ukazuje, že dosažení cíle stanoveného směrnicí EU pro rok 2029 pomocí zálohového systému není automaticky zaručeno.

Alternativní přístupy k řešení problematiky odpadů

Namísto zavedení nového, nákladného systému zálohování, který řeší pouze část problému odpadů, by bylo vhodnější zvážit posílení stávajícího systému třídění a recyklace, který v České republice již dobře funguje.Jednou z možností je další zahušťování sítě kontejnerů na tříděný odpad, což by ještě více usnadnilo občanům třídění. Rozšiřování systémů "door to door", kdy obyvatelé mají své sběrné nádoby přímo u domů, se ukazuje jako velmi efektivní způsob, jak zvýšit míru třídění. V kombinaci s prodloužením intervalu svozu směsného odpadu to může vést k výraznému zvýšení míry třídění všech typů odpadů, nejen PET lahví.Dalším důležitým krokem je zaměření se na oddělené soustřeďování bioodpadu, který tvoří značnou část (35-40 %) obsahu běžné černé popelnice. Odklon bioodpadů z černé nádoby je zcela zásadní pro možné splnění třídících cílů obcí.Pro řešení problému litteringu by bylo vhodnější zaměřit se na osvětu, posílení vymáhání postihů za odhazování odpadů v přírodě a také na systémové řešení, které by zahrnovalo všechny typy odpadů, nejen nápojové obaly.

Ekonomické zájmy za debatou o zálohování

Za debatou o zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek stojí také výrazné ekonomické zájmy různých aktérů. Pojďme rozklíčovat, kdo by mohl z tohoto systému profitovat a kdo by naopak nesl náklady.Iniciativa "Zálohujme", která v České republice aktivně prosazuje zavedení povinného zálohování, je podporována velkými nápojářskými společnostmi, které argumentují potřebou dosažení cirkularity jejich obalů a splnění stanovených cílů evropských směrnic.Je však namístě otázka, proč těmto velkým výrobcům nestačí stávající možnost dobrovolného zavedení záloh na své produkty, která by jim zajistila sběr většiny jejich konkrétních obalů a možnost jejich cirkularity ve vlastním systému. Stávající zákon toto jednoznačně umožňuje, ale uvedené společnosti požadují plošné zavedení povinného zálohování pro všechny.Za touto snahou může stát ekonomický zájem získat kontrolu nad cennou druhotnou surovinou - recyklovaným PET (rPET), který bude s postupným zvyšováním požadavků na obsah recyklátu v nových lahvích stále cennější. Zavedením povinného zálohového systému by nápojářské společnosti získaly přímý přístup k této surovině a kontrolu nad jejím dalším využitím, včetně možnosti regulovat její cenu.Paradoxem je, že tento systém budou finančně z velké části plnili samotní spotřebitelé prostřednictvím nevyplacených záloh. Podle ekonomické analýzy zastánců povinného zálohového systému je přímo počítáno s tím, že 1/3 nákladů bude financována z nevrácených záloh ve výši 3 Kč za PET lahev. To vytváří paradoxní situaci, kdy pro finanční udržitelnost celého systému je žádoucí, aby určité množství lahví nebylo nikdy vráceno.Naproti tomu náklady by nesli především maloobchodníci, kteří by museli investovat do automatů a vyhradit prostor pro skladování vrácených obalů, a také spotřebitelé, pro které by systém znamenal dodatečné náklady na dopravu a čas strávený vracením lahví. Ačkoliv systém slibuje obcím určité kompenzace v podobě 15 % z nevybraných záloh, jde spíše o symbolické gesto, které má především zmírnit jejich odpor proti zavedení zálohového systému. Několik obcí již dokonce vyčíslilo, že by jim tyto příjmy zdaleka nepokryly ztráty spojené s odlivem cenné komodity z jejich stávajících systémů. Obce by v důsledku odklonu PET lahví z jejich systémů přišly o významnou část příjmů, což by téměř nevyhnutelně vedlo ke zdražení nakládání s odpady pro občany, jelikož právě PET lahve svou ekonomickou hodnotou částečně dotují recyklaci ostatních, méně atraktivních plastů.

Aktuální stav legislativy ohledně zálohování v ČR

Česká republika v současnosti nemá povinný systém zálohování PET lahví a plechovek zakotvený v legislativě. Poslanecká sněmovna v rámci přípravy odpadové legislativy, která vstoupila v platnost 1. ledna 2021, povinné zálohování po široké odborné debatě odmítla. Místo toho zákon umožňuje dobrovolné zálohování, pro které se může rozhodnout kterýkoli výrobce nápojů, pokud to považuje za vhodné řešení.Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat analýzu od Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která vyhodnotila systém povinného zálohování jako nevhodný pro implementaci v ČR. Ve Strategickém rámci cirkulární ekonomiky České republiky 2040, schváleném vládou v prosinci 2021, není téma povinného zálohování PET lahví ani plechovek explicitně zmíněno.Návrh zákona o zálohování PET lahví a plechovek je v Parlamentu České republiky od října 2024. Vláda tento návrh schválila na svém zasedání 10. října 2024 a následně jej předložila k projednání do Poslanecké sněmovny a aktuálně prochází legislativním procesem doprovázeným jeho kritikou nejen z opozičních stran.Aktuálně je projednávání zákona o zálohování PET lahví v Poslanecké sněmovně zablokováno, zákon nebyl ani v prvním čtení projednán a do podzimních voleb nebude schválen. Další postup bude záviset na nové Sněmovně a politické dohodě.

Závěr: Potřeba komplexního, vyváženého a informovaného přístupu

Otázka zavedení povinného zálohového systému pro PET lahve a plechovky v České republice je komplexní a nelze na ni odpovědět jednoznačně. Ačkoli zkušenosti ze zahraničí, zejména ze Slovenska, ukazují potenciál zálohového systému snížit množství těchto konkrétních obalů v přírodě, existuje řada argumentů, které hovoří proti jeho plošnému zavedení v českých podmínkách.Česká republika má již nyní velmi dobře fungující systém třídění odpadů, který dosahuje vysoké míry sběru PET lahví (82%) a má potenciál dalšího zlepšování. Plnění cílů EU pro rok 2025 je již zajištěno a s vhodnými opatřeními by pravděpodobně bylo možné dosáhnout i cíle 90 % sběru do roku 2029 v rámci stávajícího systému, jak ukazují příklady jiných zemí, například Belgie.Zavedení povinného zálohového systému by znamenalo značné náklady na vybudování nové infrastruktury, riziko pro stávající systém třídění a recyklace, a také dodatečnou zátěž pro spotřebitele a maloobchodníky, zejména v menších obcích. Zároveň by řešilo pouze část problému odpadů a litteringu, zatímco jiné typy odpadů by zůstaly nedotčeny.Místo ukvapeného zavádění nového systému by bylo vhodnější soustředit se na posílení stávajícího systému třídění, zvýšení jeho efektivity a rozšíření na další typy odpadů. Jakékoli rozhodnutí v této oblasti by mělo být založeno na důkladné analýze všech aspektů - environmentálních, ekonomických i sociálních - a mělo by vycházet z otevřené a transparentní debaty zahrnující všechny zainteresované strany, včetně obcí, maloobchodníků, spotřebitelů a odpadových firem, nejen zájmy velkých nápojářských společností.Zálohování PET lahví a plechovek není špatný nápad samo o sobě, ale jeho plošné a povinné zavedení v současných českých podmínkách by mohlo přinést více problémů než výhod. Rozumnější alternativou může být ponechání možnosti dobrovolného zálohování jednotlivým výrobcům, kteří o to mají zájem, při současném posilování stávajícího systému třídění a recyklace pro všechny typy odpadů.