Že se naše obrana před těmito babišovinami nedostala na první stránky novin ještě neznamená, že nebyla vyslovena. Z celého politického spektra jsme přitom byli jediní, kdo reagoval bezprostředně a přímočaře a média by za jiných okolností a při jiném rozložení mediálních a politických sil zprávu přenesla viditelněji.

Nevymlouváme se ale na nepřízeň médií, naopak se snažíme k prezentaci našich postojů využít každý rozhovor, ke kterému jsme pozváni ať už z České televize nebo z deníků, časopisů a rozhlasu. Naše stanoviska sdělujeme na tiskových konferencích, v blozích, na facebooku i twitteru, a samozřejmě také na stranickém webu (a byla by chyba, kdyby je tam pan Hampl nenašel).

Právě skončená eurokampaň byla i díky europetici příležitostí bavit se s voliči přímo, každý z nás se s nimi ale setkává i při mnohých běžných situacích. Zkrátka hledáme a využíváme všemožné cesty, jak (nejen) na škodlivé návrhy ministra Babiše veřejnost upozorňovat a jak proti nim bojovat.

Pan Hampl píše, že „naivní občan by možná čekal, že pánové Fiala a Zahradil se připoutají ke dveřím Babišova ministerstva, demonstraci před předsednictvem vlády a obstrukce při jednání parlamentu“. To je skutečně vážně míněná rada? Něco jako zelení aktivisté v masce kůrovce přivázaní ke stromům na Šumavě? ODS byla a bude stranou spíše konzervativních lidí a prostě si nemůže dovolit totéž, co zelené a jiné liberální strany, o všemožných extremistech nemluvě. Umíte si představit ty přinejlepším ironické komentáře ze všech stran, které by totálně zakryly obsah, přesně podle klasické poučky, že vždy je mnohem méně důležité, co politik říká, než co při tom dělá a jak vypadá? Takže se nikam poutat nebudeme. Nechceme být stranou, která udělá cokoli, jen aby byla vidět. Zcela jistě bychom přišli i o těch sedm procent voličů, kteří s ODS přese všechno zůstali a na nichž musíme do budoucna stavět.

A nezapomínejme, že hlavním politickým kolbištěm pořád zůstává parlament. Tam se však o Babišových daňových změnách žádná diskuse nevedla, protože vláda zatím nepředložila patřičný zákon. Až se tak stane, samozřejmě i k tomuto tématu znovu řekneme své a třeba dojde i na ty obstrukce. Dokonce i média tam budou připravena více poslouchat, protože přes veškerou naštvanost na politiku má zpravodajství z jednání parlamentu v médiích stále pevné místo.

Na naši hlavu dopadla také z pera pana Hampla kritika, že jsme nezaznamenali úvahy o zavedení speciální daně pro starší auta a nepostavili se jim. Jednotliví ministři – někteří více a někteří méně – chrlí každý den spousty nápadů, z nichž některé zapomenou hned ve chvíli, kdy je vyslovili. Tu a tam něco z toho zaujme novináře a napíší o tom, ale jen malá část těchto často náhodně vyslovených myšlenek se přetaví do nějakého reálného legislativního nebo exekutivního návrhu. K těm si pak samozřejmě řekneme své. A hlavně: než kritizovat někoho, že se dostatečně vůči pomýlenému nápadu nevymezil, bylo by přece na místě kritizovat toho chytráka z vlády, který jej vypustil z úst…

Já samozřejmě chápu, že je pro komentátory nejjednodušší zařazovat politiky do škatulek a odsoudit ty, kteří do žádné z nich nezapadají. Ano, Petr Fiala není Kalousek, není to Topolánek, není to samozřejmě ani nikdo jiný. Je to Petr Fiala. Člověk s mimořádnou schopností argumentovat v živé diskusi, kterou všude po republice zažily stovky lidí. Proto nesouhlasím ani s posledním názorem pana Hampla, že ODS nevnímá běžný život. Jestli bych na současné scéně měl někoho jmenovat, kdo normální život vnímá, byl by to právě současný předseda ODS – co mu ostatně v čele strany sražené do kolen zbývá! Jsem přesvědčen, že jeho postavení v aktivní politické roli přináší nejen samotné straně, ale i české politické scéně novou kvalitu. Zbývá nám o tom přesvědčit veřejnost, především naše bývalé voliče, kteří jsou nyní na cestách. Vedle výkřiků o potřebě vystoupit z EU a jiných líbivých, ale nerealizovatelných tezí to bude těžké, ale nelze jinak.

Alespoň vysokoškolsky vzdělaní političtí komentátoři by to měli chápat.