Regulační plán a k čemu je dobrý

Jedním z nejvýznamnějších indikátorů systémové korupce v oblasti územního rozvoje měst je, zda jsou, či nejsou samosprávami aktivně pořizovány regulační plány. Regulační plán je podrobnější územně plánovací dokumentace k územnímu plánu, která upřesňuje veřejný zájem občanů v řešeném území. Zde stanovuje nejenom právně vymahatelné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a uspořádání staveb, ale i pro ochranu hodnot a charakteru území a příznivého životního prostředí. Vlastníci pozemků jsou samozřejmě velmi důležitou zájmovou skupinou i v přípravě pořizovaní regulačního plánu, ale jeho pořizovatelem je obec, a proto zapojení občanů není jen formální.

Jak je na tom Praha s pořizováním regulačních plánů

Přestože podrobné Regulační plány má prakticky každé západní město a mnoho i velkých měst v České republice, v Praze se regulační plány stále nepořizují. A to přesto, že jeho pořízení by bylo možné efektivně financovat z fondů EU. V Praze se místo právně vymahatelného a ve stavebním zákonu  popsaného regulačního plánu pořizují studie, jejichž právní vymahatelnost bez stavební uzávěry je nulová. Navíc není zákonem garantována při pořizování studie účast veřejnosti. Tak je vytvořen prostor k tomu, aby územní rozvoj města zcela určovali developeři, kteří sami dle svých priorit zpracovávají dokumentaci k Územnímu řízení.

Výsledkem je, že Praha se nerozvíjí podle společných priorit obyvatel Prahy ve veřejném zájmu, ale dle výslednice soukromých zájmů developerů podle jejich ekonomického vlivu. Občané jen slouží k zajištění pozitivního ekonomického výsledku jejich záměrů.