O tom svědčí nedávné „nové pirátské dvanáctero“, jakýsi plán o dvanácti bodech boje proti dezinformacím. Původní pirátské svobodné šíření informací tím začíná zavánět cenzurou.

Pokud vynechám připomínku, že jsem ještě nečetl smysluplnou definici dezinformace (neslavnějším umělcem v tomto oboru je jistý europoslanec Tomáš Z., který prohlásil, že „dezinformace je opakem informace“), přichází z hlav a per pirátstva závan totalitních ideologií, jehož nedílnou součástí je právě cenzura. Její odpůrci jsou často káráni tím, že je právem soukromých médií a provozovatelů sociálních sítí diskuzi „regulovat“ a že o cenzuře lze mluvit, pouze pokud ji zavádí stát a jeho orgány. A o to tady jde, protože zástupci Pirátů jsou součástí současné vládní garnitury.

V jejich „novém dvanácteru“ se běžně hovoří o koordinaci strategické komunikace státu. Piráti například tvrdí, že „poplašné zprávy a panika často vycházejí z dezinterpretace veřejných informací, které stát poskytuje. Strategická komunikace musí stát na tom, že příslušné ministerstvo zajistí relevantní a ověřené informace, předá je veřejnosti, a dokáže pak koordinovat i komunikaci ostatních úřadů.“

Mimo jiné má jít o metodiku, vypracovanou ministerstvem pro místní rozvoj, která má předejít umisťování inzerce na weby s manipulativním či nepravdivým obsahem, ale také zřízení oddělení pro strategickou komunikaci v klíčových institucích, jako jsou ministerstva vnitra, obrany či zahraničních věcí.

Docela rád bych se zeptal, zda již existuje jakýsi seznam webů s manipulativním a nepravdivým obsahem, případně kdo ho vytvořil, podle jakých kritérií a kým byl dotyčný placen. Byl bych docela opatrný. Vždyť pak by se na indexu mohla objevit i média typu České televize. Stačí si vzpomenout na cenzuru projevu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s jeho kritikou donora spřátelených politických stran Zdeňka B.

Jednoznačnou manipulací s veřejným míněním je i absence nositelů nepohodlných názorů na progresivní témata typu genderismus, multikulturalismus či green deal. O kritice institucí, jako je Evropská unie, nemluvě.

Do plánu Piráti zařadili i nutnost důsledného monitoringu a rychlou reakci v případě šíření manipulativního obsahu. „Pokud se objeví lež, nesmysl nebo nepřesnost, je potřeba zareagovat co nejrychleji, v řádu hodin, což brání šíření manipulativního obsahu,“ sdělil například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Důležitá je podle něj koordinační role úřadu vlády, kterou chce podpořit.

Tady už jde do tuhého. Úřad vlády plní úkoly, spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů. Jeho vedoucího jmenuje a odvolává právě kabinet. Jde tedy o instituci navýsost politickou. Lipavského nápad mi připomíná kancelář na uvádění románových příběhů na pravou míru ze slavného románu Saturnin.

Dokážete si představit, že úřad vlády bude v duchu hesla padni, komu padni reagovat třeba na nepravdy premiéra Petra Fialy, či jeho zástupce Víta Rakušana? Takto naivní asi není nikdo z nás. Daňoví poplatníci si zkrátka zaplatí službu, která jim má natlouct do hlavy, co si mají myslet. A nepohodlný názor se prohlásí za manipulaci, a je hotovo.

Další „demokratickou“ perlou je nápad, že by stát měl transparentně vyhodnocovat osvětové a informační kampaně, do kterých investuje, zaměřit by se měl i na vymáhání platného práva v on-line prostředí. „Piráti chtějí pracovat na modernizaci a inovaci výuky ve školách, ale také na podpoře občanské společnosti. Podpora organizací, které se zaměřují na zranitelné skupiny obyvatel, by pak měla být systematičtější a vytvářet smysluplný celek.“

Zranitelné skupiny obyvatel. Proboha, kdo to je? Kdo je bude definovat a na základě jakých kritérií? Dojde k monitorování například čtenářů Parlamentních listů, diváků XTV či jiných „zlobivých“ mediálních platforem? Docela by mě také zajímalo, co Piráti míní investicemi do osvětových a informačních kampaní. Podle mě mají na mysli docela výhodný výměnný obchod, zavánějící čímsi nečestným.

Vláda si za veřejné peníze zaplatí formou inzerce kampaň do pečlivě vybraných médií. Odměnou jí pak zřejmě bude nekonečná přízeň od klávesnic redaktorů. Jednoduché a účinné. Zmíněnou inovaci výuky ve školách chápu jako pokus o ideové ovlivnění lehce manipulovaných budoucích voličů.

Vláda v programovém prohlášení uvádí, že prosadí odbornější přístup k obraně v informačním prostoru. „Po vzoru zahraničí připravíme legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova,“ píše se v dokumentu. Před rokem 1989 existoval Český úřad pro tisk a informace, jehož úkolem bylo řídit, kontrolovat, koordinovat a hodnotit veškerou činnost tisku, rozhlasu a televize podle požadavků tehdejšího politického režimu. Nejen já mám pocit, že jdeme kupředu do nepěkné minulosti. Mysleme na to nejen u blížících se voleb.