Proč tato úvaha? Jenom abychom si uvědomili, že lidé ve světě to vidí velmi podobně. Mluvíme-li tedy o světovém významu a ohlasu karlovarského filmového festivalu, je to přinejmenším přehnané.

Nejsem samozřejmě proti jeho pořádání. Pouze se cítím podveden, když mi opakovaně média a zainteresovaní organizátoři kultury tvrdí, že absence karlovarského festivalu by byla tragédií pro českou kulturu a její mezinárodní prestiž. Z jejich vystupování mívám dojem, že pokud stát nesplní svou povinnost zajištěním dostatku finančních prostředků na jeho pořádání, uvrhne celou společnost do pekla barbarství.

Otázkou zůstává, zda by neměl karlovarský festival získávat mezinárodní prestiž spíš originalitou a úrovní soutěžní přehlídky, než monstrózními společenskými akcemi. Uspořené finanční náklady by pak stát jistě dokázal efektivněji využít při podpoře mladých a talentovaných tvůrců. Film, závislý především na sponzoringu, touto závislostí samozřejmě trpí. Každý sponzor bude pochopitelně podporovat jenom takové umění, které vyhovuje jeho potřebám, jeho komerčním zájmům. Na nových filmech je to bohužel příliš často vidět.

Rád bych alespoň uvěřil masovému zájmu českých kulturních fanoušků, pro které by přiměřený rozsah takových akcí byl těžkou životní ranou. Jenomže… Shodou okolností jsem v den zahájení festivalu vyjížděl z Prahy směrem na Karlovy Vary. Cestou mě velmi nebezpečně a velmi bezohledně předjížděla výjimečně luxusní auta, pro která jako by neexistovala ani omezení rychlosti ani jakési abstraktní malůvky na vozovce, kterým říkáme čáry. Celebrity se přemísťovaly do Varů. Bez nich by totiž zahájení festivalu nebylo to pravé, tak jejich spěch prostě musíme tolerovat!

Zase tady platí: Neměla by být i tato akce pro stát levnější? V kultuře potřebujeme peníze zejména na podporu jejího rozvoje. Myslím si, že bude-li stát utrácet peníze především na podporu kultury a méně na megalomanské akce, nebude to špatně. Kdybychom měli peníze na obojí, nic proti tomu. Ale pokud si máme vybrat mezi velkolepou show a podporou rozvoje kultury, tak se přimlouvám za tu druhou možnost. Nemusíte se mnou souhlasit. Jenom, prosím, tolerujte můj názor. Neříkám to ve svůj prospěch. Mám na mysli prospěch kultury, a především prospěch společnosti, která by bez podpory kultury skutečně pomalu upadala.

Znám mnoho manželství, která začínala velkolepou svatbou, a pak nevydržela ani pět let. Z celého původního těšení zůstalo jen rozčarování a dluhy. Asi se shodneme, že šťastné manželství není v přímé úměře k nákladnosti svatby.