Důkaz v minulých dnech nabídly i volby. Bývalý europoslanec Jan Zahradil, stále ještě člen ODS, na sociální síti X konstatoval, že drtivá většina občanů se nikdy neztotožnila s existencí Senátu a nechápe, k čemu tu je. „Takže po 28 letech jeho fungování přijde ke druhému kolu voleb 17,5 procenta lidí. A nikdo s tím už nikdy nic neudělá,“ napsal. S tvrzením pana Zahradila zcela souhlasím. Ti s opačným názorem by měli přijít s kritikou minulých politických reprezentací, že nedokázaly veřejnost přesvědčit, a také s konkrétními realistickými návrhy, jak situaci změnit. Těším se, ale asi se jich nedočkám.

Nicméně jsou mezi námi tací, pro které je viník vlastních i stranických neúspěchů prostý, nekonspirativní, nepřekvapivý a moderní. Kdo jím je? Ano, Rusko. Nejmenovaná progresivní poslankyně ODS, veřejnosti známá podporou budování nebinárních záchodků ve školách či nápadem likvidace oplocení kolem mateřinek, v reakci na Zahradilův názor světu sdělila: „Jestli on to nebude výsledek hybridní informační války, kterou proti nám Rusko prokazatelně vede, a jíž jsou cílené útoky na důležitost a relevanci Senátu viditelnou součástí.“ Optikou paní poslankyně tak stačí eliminovat hybridní válku, čímž se zájem o hlasování do Senátu nepochybně zvedne.

Nepochybuji o tom, že se paní poslankyně neseznámila s fakty, což je u „demokratických“ politiků zarážející. Sem s nimi. V roce 2012 v době vlády premiéra Nečase, udržujícího standardní vztahy s ruskou vládou i prezidentem, přišlo k volbám do Senátu přes 18 procent občanů. O dva roky později necelých 17 procent. Dále v roce 2016 přes 15 procent, následně 16,5 procenta, pak 16,7 procenta, v roce 2022 zhruba 19 procent a letos 17,5 procenta.

Pokud jsou tvrzení postavena na konspiracích, dojmech a fanatismu, často se jejich nositel dostane do role hlupáka. Protože na základě uvedených faktů buď ruská informační válka proti Senátu neexistuje, nebo je tak zoufalá, že o ní nemůže být řeči. A to nijak ruský režim neobhajuji. Každým dnem čekám obvinění, že i nedávné stranické hlasování Pirátů o opuštění vlády bylo pod ingerencí Kremlu, což bylo poslední kapkou pro světoznámého ministra zahraničí Lipavského, aby partaj zradil. Dnes není nic nemožné.

Když jsem psal, že nikdo zatím nepřináší efektivní řešení nezájmu o Senát, já ho v souvislosti s hybridní válkou mám. Více Foltýnů, vyšší účast. To přece musí fungovat.