• protože 250 tisíc voličů z krajských voleb se nikam nevypařilo;
• protože mají respektované osobnosti, známe z regionů, krajů, ale nejen tam – mají i tři výrazné poslance a několik známých senátorů;
• protože Starostové mají podporu řady místních partnerských hnutí, která se nejmenují STAN v mnoha krajích – to zpětně ovlivňuje celostátní preference a známost značky Starostové a nezávislí mezi voliči;
• protože samostatná kandidátka konečně představí Starosty jako samostatnou značku, s vlastním programem – a všechno nahoře zmíněné se sečte dohromady.

Nyní podrobněji. Největší silou Starostů a nezávislých, kterou nejsou s to postihnout žádné průzkumy volebních preferencí, jsou lokální partnerská hnutí v regionech. Starostové si spolupráci s nimi vyzkoušeli už v krajských volbách v roce 2016, v nichž získali – pro většinu politických komentátorů překvapivě – 9,9 % hlasů a s nimi celkem 76 krajských mandátů.

Jen pro zajímavost, jak jsou často průzkumy zavádějící: Ve Středočeském kraji předvídaly průzkumy Starostům 3 % (výsledek přes 18 %), v Libereckém kraji 14 % (výsledek přes 32 %). Dnes jsou Starostové součástí 10 ze 14 krajských vlád včetně Prahy a partnerská hnutí mají na tento výsledek určující zásluhu.

Konkrétně, o kom je řeč? Starostové pro Liberecký kraj (SLK) jako samostatné hnutí dali české politice taková jména jako je hejtman Martin Půta či poslanec Jan Farský. Karlovarská občanská iniciativa (KOA) má ve svém středu karlovarského primátora Petra Kulhánka. Hnutí Občané pro Budějovice (HOPB) reprezentuje bývalý ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, aktuálně místopředseda senátu za klub Starostů a nezávislých.

A tak bychom mohli pokračovat ve značkách SNK-ED (v několika krajích), Tábor 2020 (Jihočeský kraj), Starostové pro občany (Vysočina), Východočeši (Královéhradecký kraj), ZVUK či Zlínské hnutí nezávislých z domovského kraje předsedy Starostů Petra Gazdíka.

Podstatný rozdíl mezi výzkumy volebních preferencí a skutečným výsledkem voleb v případě Starostů může přinést zveřejnění seznamu kandidátů v každém kraji. Pro občany známá jména na volebních lístcích, která dostanou v říjnu do schránky, budou hrát roli. Řada voličů se rozhoduje právě až dle osobností na volebních lístcích, což dnešní průzkumy prostě nemohou postihnout.

Teprve tehdy se všechno spojí: respektovaná regionální jména se skutečností, že ze všech politických úrovní dlouhá léta – daleko před vládou, parlamentem i prezidentem – vedou v oblibě u českých občanů právě starostové. Chcete jeden příklad za všechny? Šéf senátního klubu Starostů Jan Horník. Starostou nejvýše položené obce u nás - Božího Daru je od roku 1990, to znamená, že byl zvolen celkem sedmkrát, zastupitelem Karlovarského ‎kraje od vzniku krajů v roce 2000 pětkrát a senátorem vloni už potřetí.

Jak říká třetí muž pražské kandidátky Starostů do parlamentu Oldřich Kužílek, dlouholetý propagátor otevřenosti a transparentnosti veřejné správy: "Posledním volebním materiálem, který dostanou do schránky úplně všichni, je právě volební lístek."

Jan Lacina, místostarosta Prahy 6 a volební manažer STAN