Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové,

přihlásil jsem se do této obecné diskuse z toho důvodu, protože profesně skoro 30 let jsem pracoval ve službě cizinecké policie a v té oblasti migrace, troufnu si říct, mám poměrně dost zkušeností. Stejně tak, jako tady hovoří občas kolegové starostové, že řídí své obce a odkazují se na některé věci, tak si troufnu říci, že v této oblasti mám co říci a i se vyjádřit k těmto věcem, které se tady staly.

Úplně na úvod bych chtěl říct jednu věc pro pana ministra Rakušana prostřednictvím paní předsedající. Nepostupoval bych asi v 90 % jinak, než jak postupuje současná vláda. Situace je zcela bezprecedentní, situace, kdy prostě někdo napadne suverénní stát, dějou se tam věci, které se dějí, nepatří do 21. století, nepatří do civilizované společnosti a chtěl bych říci, abyste takto chápali naše případné výhrady, které zde budeme vznášet k návrhu tohoto zákona i za hnutí ANO jako celek. My jsme nikdy neřekli, že souhlasíme s agresí Ruské federace na území samostatného státu Ukrajina, nikdy toto nemůžeme samozřejmě jako civilizovaná země a naše politické hnutí podpořit. Takže to na úvod.

Již paní Mračková Vildumetzová zde říkala, že si nejsme úplně jisti tím návrhem. Já jsem člen bezpečnostního výboru, včera jsme měli dvakrát zasedání bezpečnostního výboru, v dopoledních hodinách i za účasti pana ministra jsme měli zástupce bezpečnostní komunity, kteří nás v nějakém režimu - o tom nemůžu tady hovořit - informovali, jaká je situace, jak jsme připraveni, co můžeme očekávat, jaké jsou predikce toho vývoje. A potom jsme měli v polední přestávce vlastně opět bezpečnostní výbor, kde jsme se vyjadřovali přes pana zpravodaje k návrhu toho připravovaného zákona, kterému já říkám lex Ukrajina.

Co se týče informací, které jsem si k tomu zjišťoval - a tady se obracím pouze do veřejného tisku, protože jiné informace nemám - tak pan ministr vnitra Rakušan prostřednictvím paní předsedající 3. 3. se účastnil jednání na radě ministrů vnitra, doufám, že to tak je v pořádku, kde byla dohoda o tom, že poprvé v historii bude spuštěn evropský systém dočasné ochrany. Cituji tady z materiálu, který mám k dispozici. Celá Evropská unie tím dává najevo, že společně ochrání Ukrajince utíkající před válkou. V této nelehké situaci považuji toto rozhodnutí za naprosto zásadní, cituji pana ministra z tohoto tisku. Přijaté rozhodnutí, které vstoupí v platnost v nejbližších dnech, aktivuje dočasnou ochranu na období jednoho roku s možností prodloužení. Ano, dočasná ochrana se stanoví v tomto návrhu zákona jen na dobu jednoho roku, potom kvalifikovanou většinou se může rozhodnout o půl roce, případně o prodloužení o jeden rok. Cituji dál: Pro Českou republiku se moc nemění. Obdobný rozsah ochrany a pomoci se Ukrajincům prchajícím před válkou dostává i dnes. Zásadní je hlavně rychlá a efektivní pomoc. V úvodu toho článku se ještě hovoří: Ministři vnitra zemí EU rozhodli o spuštění evropského systému dočasné ochrany, opět Ukrajinci, kteří do EU prchají před ruskou agresí, dostanou ve všech státech Unie stejnou formu ochrany. Tady s tím není žádný rozpor.

Ale proto vlastně chceme navrhnout změnu, protože se hovoří o Ukrajincích a včera na bezpečnostním výboru jsme se ptali zástupců Ministerstva vnitra, náměstka ministra vnitra a těch dalších dotčených osob, které tady už byly jmenovány, proč došlo k té změně, proč v původním návrhu usnesení vlády, který tady mám před sebou a nevymýšlím si nic, je napsáno slovo "státním příslušníkům Ukrajiny" a v lex Ukrajina se nám objevuje slovíčko již ne Ukrajina, ale v § 1 odst. 1 písm. a) podmínky udělování dočasné ochrany cizincům. Cizincům. V dalších paragrafech, které bychom potom také chtěli změnit a budeme načítat tu změnu, v § 3 se hovoří: Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky dále udělují dočasnou ochranu cizincům, kteří doloží. Potom v odst. 2 § 2 je bod a), kde už se hovoří o osobách s trvalým pobytem na území Ukrajiny.

To, že jsem tady citoval to setkání, kde byl přítomen pan ministr a říkal, že vlastně Evropská unie nebo Evropská komise poprvé se pokusí spustit tento institut dočasné ochrany, ano, je to mimořádná situace, se kterou se nesetkáváme, je to takový asi největší běh od 90. let, kdy byl rozpad Jugoslávie a měli jsme podobnou situaci tady, já si to velice dobře pamatuji, vlastně to byla úplná tragédie, když se rozpadla Jugoslávie. Přes naše území také chodili běženci a byla s tím spojena celá řada problémů. Neměli jsme legislativu, nebyli jsme tam, kde jsme dneska, byli jsme podstatně chudší země, prostě neměli jsme s tím vůbec žádné zkušenosti, bylo to těsně po té sametové revoluci, takže dneska jsme v úplně jiné situaci.