Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pane ministře vnitra. Jsem rád, že nemáme omezený čas a dostanu se dneska zcela pragmaticky k tomu, co tady vlastně znamená přeneseno do praxe Lex Ukrajina I a co znamená přeneseno do praxe Lex Ukrajina II. Budu citovat z materiálu, který vytvořilo samo Ministerstvo vnitra. Je to analýza rizik, která vlastně předpokládá na základě zkušeností lidí, kteří se tím zabývají, určité situace, které jakákoliv migrační vlna, krize, může přinést pro nebezpečí pro vnitřní bezpečnost České republiky. Ve své podstatě vždycky žen každý jednotlivý bod se pomalu, ale jistě začíná naplňovat.

Začátek byl tedy bezprecedentní útok Ruské federace na Ukrajinu. To všichni víme, mnohokrát to tady bylo zmíněno. Hnutí ANO podpořilo všechny kroky vlády v počátku s přílivem uprchlíků. Samozřejmě nemůžeme nechat, aby tam někdo zabíjel ženy, děti a podobně. Na začátku jsem upozorňovali, že to není jednoduchá situace. Nebyly ani typové plány, jak jsme se mnohokrát na bezpečnostním výboru o tom bavili, které byly původně na 20 tisíc běženců nebo migrantů, na které byly zpracovány vlastně všechny ty typové plány a najednou jsme tady měli obrovský příliv.

Nějakým způsobem ta první fáze proběhla. To znamená ta příjmová fáze. Nyní jsem tedy v té druhé fázi, v té fázi adaptační a měla by potom nastat ještě třetí fáze integrační. K tomu bych se chtěl také dostat. K dnešnímu dni podle informací, jak máme z bezpečnostního výboru, máme uděleno 358 tisíc víz dočasné ochrany. To znamená, je to obrovské množství - je to prakticky pět procent naší populace - lidí, kteří přišli, kteří tady žádají o humanitární dávku, o pomoc, ubytování, ochranu a tak dále.

Tím, že ta situace byla složitá a nebyla v ní Česká republika samostatně, tak na to samozřejmě musela Evropa reagovat, jsme v Evropě, jsme v Schengenu. To znamená, došlo na základě dohody ministrů vnitra k přenesení směrnice 2001/55/ES z 20. července 2001, která se jmenuje o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Já tomu říkám, že je to vlastně taková redislokační směrnice, která nikdy nebyla aplikována až do toho útoku Ruské federace na Ukrajinu. Lex Ukrajina I ve své podstatě je takovým ořezaným základem této směrnice.

To že úplně všechno není ideální, přestože my jsme na to upozorňovali... Pan ministr samozřejmě také reagoval, vždycky říkal ano, je to obrovský příliv lidí, nic není dokonalé, všechno se nějakým způsobem vyvíjelo. Se vším se dá souhlasit. Ale my na to, pane ministře upozorňovali opravdu od samého počátku. Netvrdím, že v prvním nebo druhém týdnu té katastrofy, která se stala na Ukrajině a začala se valit ta migrační vlna, že se to všechno dalo zvládat.

Ale dneska, jak říkala i paní místopředsedkyně Sněmovny, naše stínová ministryně vnitra, paní Mračková Vildumetzová, je to devadesátý den. Říkám stínová ministryně vnitra, protože jsem tady také na fóru Sněmovny zaznamenal, že někteří koaliční poslanci neví, že hnutí ANO má vytvořenou stínovou vládu a naše stínová ministryně vnitra je paní místopředsedkyně Sněmovny. Tak jenom pro upřesnění pro některé neznalé poslance z vládní koalice.

Já si tady postupně dovolím přečíst jednotlivé body té analýzy rizik a vždycky k tomu řeknu zcela pragmaticky, jaká je situace. Jeden z bodů hovoří. Snaha o legalizaci dosud dlouhodobě nelegálních pobytů na území České republiky. To jsou takzvané osoby, které jsou v evidenci nežádoucích osob. Státní příslušníci Ukrajiny do doby vypuknutí válečného konfliktu opravdu byli jedněmi ze základních, když to řeknu slangově, zákazníků cizinecké policie na území České republiky.

Občané Ukrajiny dlouhodobě pobývali na území České republiky nelegálně, pracovali zde nelegálně, zneužívali různé druhy cestovních dokladů, zejména evropských členských států, vydávali se za Rumuny, za Bulhary, za další občany jiných členských států z důvodu, že Ukrajina byl chudý stát, průměrná mzda kolem čtyř tisíc korun, 1 500 korun průměrná měsíční penze a ti lidé řešili nějakým způsobem možná svoji existenci tím, že tady pracovali opravdu v obrovském množství na černo. Samozřejmě cizinecká policie plnila svoje úkoly, ty osoby byly nějakým způsobem registrovány, dostávaly se do evidence nežádoucích osob.

Já jsem interpeloval pana ministra, ptal jsem se, kolik z osob, které v době Lex Ukrajina I účinnosti se nacházelo v evidenci nežádoucích osob a co s těmito osobami jaksi budeme dělat. Protože při pobytové kontrole se zjistí, že ta osoba se dopouštěla předtím nějakého přestupkového nebo nějakého jiného protiprávního jednání, byla zaregistrována v evidenci nežádoucích osob, dostala výjezdní (?) příkaz, ten nerespektovala, pohybovala se dál na území České republiky nelegálně. Přišel Lex Ukrajina a ta osoba se - a mnoho z nich - šla zaregistrovat na Kapcu. Tam se to samozřejmě zjistilo, dal se jim výjezdní (?) příkaz, nemůže se realizovat jejich vyhoštění. Ale těchto osob je tady poměrně velké množství. Takže to je první problém, který zde máme.

Co je k tomu psala samotná policie Ministerstva vnitra? Nárůst počtu cizinců, kteří žádají Českou republiku o přiznání dočasné ochrany, přičemž pobývají na území České republiky neoprávněně ke dni účinnosti zákona Lex Ukrajina I a s tím související zátěž pro sociální, zdravotní, ubytovací, systém v České republice. S tím jsou zvýšené nároky na personální zajištění potřebného počtu policistů (nesroz.) služby cizinecké policie a policie obecně v souvislosti se zajištěním správních agend přestupkového řízení a dalších trestních řízení.

Jako určité východisko ze situace zde samo Ministerstvo vnitra navrhuje zefektivnění činnosti služby cizinecké policie při pobytových kontrolách na území České republiky. Dokážete si představit, jak asi dneska probíhají pobytové kontroly, když policisté jsou zaměstnáni vlastně registrací cizinců na krajských integračních střediscích registrace cizinců, kdy denně přichází od 800 do tisíce lidí v rámci České republiky. Jako řešení se říká navýšení početních stavů policistů. Je to v přímém rozporu, co schválila současná vláda. To znamená, že nejenom, že nezvýšila platy policistů na tu úroveň, na kterou předchozí vláda chtěla zvýšit. Ale ve své podstatě ještě dochází k úsporným opatřením.

Další bod. Padělání cestovních dokladů cizinců, kterým je poskytovaná dočasná ochrana. Prosím vás, v tom prvotním počátku, jak tady říkal i kolega Mašek prostřednictvím pana předsedajícího, místopředseda bezpečnostního výboru, jsme upozorňovali na to, že ty osoby, které přicházely, tak vlastně neměly buď vůbec žádné doklady, nebo měly nějaký rodný list, nebo měly prostě nějaký jiný doklad, kterým identifikovali, že jsou občané Ukrajiny. Ale na těch registračních místech v tom obrovském náporu registroval, kdo mohl.

Specializace kontroly dokladů je samo o sobě složitá, trvá mno let, než se policista vyškolí, vycvičí a v tom obrovském množství těch příchozích zcela jistě zcela jistě docházelo i k tomu, že vlastně vůbec nevíme, kdo to je. My jsme někoho zaregistrovali v mnoha případech a nevíme, jestli to je opravdu ta osoba, která měla nějaký ten doklad, nebo jestli ten doklad vůbec byl pravý.

Já opět opakuji. Můžeme se podívat, statisticky jsem schopen to doložit, že z hlediska padělání a pozměňování cestovních dokladů na území České republiky, u členského státu Evropské unie a Schengenu, Ukrajinci ve výrazné míře se podíleli každý rok v rámci padělání a pozměňování cestovních dokladů. Ptám se, proč by to mělo skončit jenom s přílivem a tou možností, že vlastně zjistí určité skupiny osob - ne samozřejmě ty maminky s těmi dětmi, které prchají z nějaké té bezprostředně zatížené oblasti - proč by nevyužily té situace, když viděly ten obrovský nápor na těch registračních místech, kde registroval "úředník", který měl ruce a nohy.

Bylo řečeno na bezpečnostním výboru, že bylo přijato mnoho úředníků čistě jakoby na dohodu, protože odbory a azylové a migrační politiky jsou také poddimenzovány. Proč k tomu dochází? Můžeme se o tom bavit dlouhodobě. A prostě tam registroval v uvozovkách, kdo měl ruce a nohy. Samo Ministerstvo vnitra říká: Předpoklad utváření skupin zabývajících se výrobou a distribucí padělaných dokladů po ukončení dočasné ochrany může být směřováno k organizovanému zločinu. Vydávání se jiných státních příslušníků za občany Ukrajiny, zvýšení nelegální migrace a s tím související kriminality, ohrožení vnitřní bezpečnosti. Ze zkušeností Ministerstva vnitra, podotýkám opět, říká, ze zkušeností z předchozích období padělání dokladů ve vztahu k neoprávněnému zaměstnávání a pobytu na území České republiky.

Takže tady je vznášená otázka k Ministerstvu vnitra, k panu ministrovi, který vždycky říkal: Jsme lídři v Evropě. Obrovské množství jsme zaregistrovali. Ptám se: Jsou to opravdu všichni ti občané, kteří se zaregistrovali, jsou to opravdu oni? Jak to budeme zpětně dohledávat, když ti lidé jsou příjemci pětitisícové dávky až na dobu šesti měsíců, a v tom počátku, přátelé, opravdu, opravdu kolem 100 až 120 tisíc bylo zaregistrováno takovým způsobem, který dnes by již neobstál. Jak zpětně budeme toto ověřovat? Je to velice těžká a složitá otázka.

Samo Ministerstvo vnitra říká: Operativně pátrací činnost v této problematice z personálních dotací. Opět z personálních dotací, to znamená, potřebují na to lidi. Zajistit, aby... to je to specializované pracoviště cizinecké policie, národní centrum kontrol dokladů mělo dostatečnou kapacitu policistů, a zpětně se začaly prověřovat tyto udělené dočasné ochrany. Další bod. Obchod s chudobou, provozování nelegálních ubytoven. Dneska jsme se jako členové bezpečnostního výboru dozvěděli, že lex Ukrajina také hovoří o tom, že se budou zpřísňovat kontroly, aby vlastně se zjišťovalo, kde ty osoby vůbec pobývají, jestli tam vůbec na těch adresách jsou, protože zaregistrovali jsme všichni - a říkají to média, nejenom hnutí ANO jako opoziční strana, případně SPD, že mnoho občanů Ukrajiny přijelo do České republiky, zaregistrovalo se, dostali bankovní identitu, nafasovali vlastně první tu pětitisícovou dávku a vrátili se zpátky na Ukrajinu.

Určitě jste zaregistrovali ty třídenní fronty vozů, jemně ojetých, s matkami a malými předškolními dětmi, které vlastně bivakují tři dny na slovensko-ukrajinské hranici a převáží zpátky tyto vozy na Ukrajinu. Ptám se: Jestliže někdo prchá z válečného konfliktu, zachraňuje si holý život a Česká republika nabídla těmto lidem pomoc, opravdu prchám tak, že se vracím zpět se zánovním mercedesem a s těmi malými dětmi zpět na Ukrajinu? To je otázka. Ukrajinská strana zrušila, nebo prezident Zelenskyj zrušil cla na dovoz vozidel, vyplácí se dneska vozidla převážet na území Ukrajiny, takové řeči, že tím budou převážet vojáky do frontových linií, to opravdu nemůže myslet nikdo vážně, a tam se stal z toho byznys. To znamená lidé cirkulují mezi Slovenskem a Ukrajinou, mezi celou západní Evropou, po všech bazarech a vykupují tyto vozy a vozí je na Ukrajinu. Ptám se: Dalo by se zjistit, kolik vlastně ta ukrajinská strana registruje vlastně, ty jejich celní orgány tyto osoby. Zajímalo by mě, kolik těchto osob tedy takto vozí ta vozidla sem a tam, přejíždí ty hranice mnohokrát s těmi vozy, zda náhodou nejsou také příjemci našich štědrých dávek, těch pětitisícových dávek. A jestli to je tedy v pořádku.

Nikdy bych si nedovolil říct, že prostě neposkytnu nějakou dávku, pomoc, ubytování, stravu, někomu, kdo opravdu přijde z nějaké zasažené oblasti. Ale jestliže prchám a Česká republika nastavila štědře, prakticky nejštědřeji z celé Evropy a můžeme na to být všichni hrdi jak se pomáhalo a pomáhá, jsme nastavili tu svojí náruč, ale prosím vás, Ukrajinců je 40 milionů. My jsme se nikdy tady nedozvěděli, kde je ten limit, kde je ten strop. Ta válka bude pravděpodobně dlouhá. Dneska už je z toho vleklý konflikt, tam to nemá prakticky řešení. Můžeme se říct zcela otevřeně, že když budeme pomáhat Ukrajině a chceme tak, protože tomu obrovskému molochu Ruské federace asi nezvítězí, takže stane se z toho nějaký zamrzlý, vleklý konflikt, a my si musíme opravdu říct, na co máme a na co nemáme.

Nám se tady propojuje ekonomická krize, nám se tady propojila pocovidová krize, a nám se tady propojila ještě tato uprchlická krize. A já opravdu nevím, jestli jsme Parlament České republiky a jestli jsme zástupci zvoleni za Českou republiku nebo jsme nějaká prostě svazová republika spojená s Ukrajinou. Je třeba si toto otevřeně říci a lidé na to začínají upozorňovat, protože prostě zjišťují, že pro ně finanční prostředky nemáme a pro Ukrajince finanční prostředky máme. Já říkám, je to v pořádku, ale musíme prostě tyto věci ohlídat.

Další bod. Legalizace pobytu cizinců zařazených v schengenském informačním systému podle článku 24 jiným členským státem z důvodu hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost. Samo Ministerstvo vnitra říká: Riziko legalizace pobytu, u kterých není důvod zavedení SIS, zápis SIS provede jiným státem. Já se ptám: I tady ten materiál o tom hovořil. V době přijímání lex Ukrajina I, lidé, kteří opravdu tomu na Ministerstvu vnitra a na cizinecké policii rozumí, tak upozorňovali na tyto rizika a mohli jsme tyto rizika už zapracovat do lex Ukrajina I. Nemohli jsme se vyvarovat určitým věcem a mohli jsme vlastně jaksi dříve čelit věcem, které nyní musíme řešit. Co o tom říká Ministerstvo vnitra. Musíme provádět zvýšenou kontrolu, operativní činnost, identifikovat systémy předávající informace příslušným útvarům Policie ČR a zpravodajským službám. Je to to takzvané ENO.

Další bod. Zvýšená administrativní činnost a následné riziko nelegálního pobytu po ukončení dočasné ochrany. My jsme přijali lex Ukrajina I, kde jsme vlastně na základě té redislokační směrnice říkali, že naši hosté z Ukrajiny zde mohou pobývat jeden rok. Náhle, máme lex Ukrajina II, zjišťujeme, že vlastně už ten rok, ano, ten pořád trvá, ale už prostě tam začínají být nějaká omezení na 180 dnů. Pravděpodobně asi dochází vládě peníze, snižují se jí preference, což ukazují i dubnové výsledky zjištěných průzkumů, kdy můžeme se podívat tedy, jak si která politická strana stojí a co si ve své podstatě tímto průzkumem česká veřejnost vlastně myslí o určitých krocích vlády. A teď, co s tím? Po ukončení dočasné ochrany bude nutné řešit následně oprávněnost pobytu cizinců, Ukrajinců, ukrajinské národnosti mohou být na území dalších 90 dnů v rámci přechodného pobytu, pokud budou splňovat nějaké podmínky bezvízového pobytu.

Prosím vás, až skončí lex Ukrajina, ať už to bude I, II, III, XV, tak my jsme v Evropské unii a jsme v Schengenu. Ukrajinsky státní občan je klasický třetizemec. Je to také částečně odpovězeno na to, jak tady někdo říkal, že ti lidé se rozmýšlí, jestli tady zůstanou, nezůstanou a tak dále. Pro spousta lidí se otevřelo okénko do té Evropy, byť nechtěně a samozřejmě nepřeju si nic vůbec, co se tam dělo toho zlého, ale spousta lidí to využije. Je to obdobná situace, analogická s rozpadem Svazové federativní republiky Jugoslávie, kdy prakticky stejné problémy jsme řešili v té době. Věřte mi, že vím, o čem hovořím, protože v té době opravdu jsme řešili prakticky totožné problémy. Přicházeli osoby, měli jinou identifikaci, otevřela se náruč tehdy celé Evropy, spousta lidí přišla prostě a z 80 % tady zůstanou. Jak jsem říkal 1 500 penze na Ukrajině, slabý sociální systém, slabé zdravotní zabezpečení. Čtyři tisíce bere vysokoškolák.

Já asi bych pravděpodobně mít takto otevřenou náruč, v zemi, kde mám diasporu silnou, domluvím se během chviličky, takto otevřenou náruč ze strany vládnoucí koalice, jenom hlupák by tady nezůstal. Navýšení početních sil a prostředků. Opět Ministerstvo vnitra říká: Je třeba provádět preventivní opatření, poučovat cizince, posílení kontrolní činnosti na vytipovaných místech, soustředění takových osob, případně na vyhodnocování tras tranzitní migrace. A opět tady je, že je třeba navýšení finančních prostředků. To znamená státní rozpočet, který byl schválen a všichni víme, že to byl jenom prostě pokus ukázat, že my šetříme, za Babiše se nešetřilo, za nás se šetří. Já jsem člen několika komisí NBÚ, NÚKIBu a podobně, ve všech těchto komisích nás úpěnlivě prosí zástupci státní správy, že byli ořezáni na dřeň, že nejsou schopni plnit svoje základní úkoly. A všude přijímáme jako poslanci usnesení o tom, aby státní rozpočet, který bude novelizován, aby prostě se navyšovaly finanční prostředky, protože nejsou schopny tu utáhnout ani mandatorní výdaje, (nesrozumitelné) do října, do listopadu, například NBÚ.

Další bod. Přesuny uprchlíků bez registrace pobytu. To je to, co zase nyní řeší lex Ukrajina 2. My na bezpečnostním výboru jsme se dozvěděli, že ve své podstatě ta redislokační směrnice hovoří o tom, že ta osoba přijede, získá tady vízum dočasné ochrany, v rámci víza dočasné ochrany vlastně získává status jakoby dlouhodobého pobytu, to znamená může se pohybovat uvnitř schengenského prostoru, ano, jsme druhou zemí, nejsme přímo na té vnější schengenské hranici, tím to máme těžší, ty osoby se nám prostě pohybují tady, přejíždějí z jednoho členského státu do druhého státu a tak dále. Vůbec jsem nezaregistroval v lex Ukrajina 2, abychom se třeba pokusili toto si nějak vnitřně upravit, prostě říci dobře, doprcháte do České republiky, my vám tady poskytneme ubytování, stravu, dáme vám vaše děti do školy, poskytneme vám zdravotní zabezpečení, ale prostě nebudete cirkulovat prostě po celé Evropě. To je také velká otázka. A samo Ministerstvo vnitra k tomu říká: Nárůst tranzitní legální migrace, může to vést k nárůstu tranzitní legální migrace přes území České republiky, k nárůstu korupce, obchodu s prostitucí, drogy a zdraví. A to riziko, které tady v tom Ministerstvo vnitra vidí, je zapojení občanů Ukrajiny a dalších postsovětských republik do trestné činnosti na úseku organizování a umožnění nelegálního přechodu hranic se sousedními státy, převaděčství, organizovaná trestná činnost.

Já když jsem tady si dovolil říci, to bylo tuším při projednávání státního rozpočtu, že v té obrovské vlně budou přicházet i skupiny, které nebudou mít úplně čisté svědomí v uvozovkách, kriminálně závadové osoby, tak jsem se tady dočkal od pana ministra prostě prohlášení pomalu na moji osobu, kdy on něco říkal v tom duchu, že musí vydýchat to prohlášení a podobně. A vidíte, utečou dva měsíce a my zjišťujeme, že ze Zakarpatské Rusi někdo nám organizovaně sem posílá, nebudu říkat tedy osoby se specifickými potřebami, abych byl korektní, které prostě sem přijedou, zaregistrují se a opět nám pravděpodobně odjíždějí. Pro někoho těch 5 tisíc korun je zajímavých. Opět podotýkám, vysokoškolský plat 4 tisíce korun, 1500 korun penze. Proto sem vlastně ti lidé přijíždějí.

Zaslechl jsem ve veřejném prostoru, komu stojí za to jet sem pro 5 tisíc korun? Ano, když ta rodina má dvacet hlav, krát 5 tisíc korun, tak je to spousta peněz, a jsou to peníze našich daňových poplatníků. My tady svádíme boj o 5 tisíc korun pro naše rodiny s dětmi, je v tom obrovský zmatek a chaos a my tady prostě na jednu stranu pro někoho nemáme a na druhou stranu pro někoho máme, kdo si to pravděpodobně ani nezaslouží.

Nárůst operativně pátrací činnosti, je tady jaksi předpokládáno, že bude provádět ředitelství, služby, NCOZ, SKPV. Dnes jsme se dozvěděli, nebo já jsem to zaregistroval tuším včera od pana policejního prezidenta, že Ukrajinci se podílejí na trestné činnosti v rámci České republiky 2,5 procenty. Máme nějaký počet trestných činů, já úplně přesně si nejsem jist, jestli to je asi 175 tisíc trestných činů za rok, z toho když vezmeme tedy nějaká dvě procenta, tak si to dokážeme spočítat, otázka je, jaká byla ta trestná činnost v době covidu, kdy bylo všechno utlumeno, jaká ta trestná činnost je nyní. Ministerstvo vnitra prostě také predikuje, že Ukrajinci příchozí nebo kteří už tady nějakou formou pobývají, prostě se budou dopouštět nějaké míry trestné činnosti.

Další bod. Svévolné přesuny již registrovaných uprchlíků. To je přesně to, na co reaguje dnes i lex Ukrajina 2, kde se snaží právě proto, že došlo k těm problémům, kdy prostě cizinci přijeli, někde se zaregistrovali, pak se jim tam z nějakého důvodu nelíbilo, prostě každý chce do krajského města, každý chce do hlavního města, když prostě prchám, tak doprchám i na vesničku, kde bydlím já, kde je 56 obyvatel, máme tam vlastně tři rodiny Ukrajinců, matky s dětmi, náš pan starosta se o to postaral, takže oni tam doprchali, my jsme se tam s nimi sžili a u nás žijí. Prostě někdo chce žít jenom ve velkém městě, ale tady prostě svévolné přesuny registrovaných uprchlíků, nemůžeme umožnit, aby nám prostě oni diktovali v uvozovkách, kde chtějí žít. My jim poskytneme všechny ty věci, a to je to, na co jsme upozorňovali, že nemáme ten strategický plán. My prostě opravdu nevíme, kde ty osoby jsou a na to je všechno navázáno dál, na to je navázáno školství, na to je navázáno to zdravotnictví, na to je navázáno to ubytování.

Policie České republiky, odbor (?) migrační politiky a další organizační články státní správy bez údajů v evidenci o aktuálním pobytu uprchlíků nejsou schopni toto řešit. Primárně chybí systém, který by přesuny podchytil. Tady je zase, jenom abych byl korektní, samozřejmě na těch systémech se nějakým způsobem pracuje, aby zase se neříkalo, že lidé, kteří se tím zabývají, nic nedělají, bylo nám i slíbeno, že vlastně i nějaký ten evropský systém bude představen snad 1. 6. 2022, budou se do něj nalévat informace a podobně, abychom zjistili vlastně, jestli někdo nežádá o humanitární dávku ve více zemích a kolik takových procent asi může být. Někde jsem zaregistroval, že to může být až 20 procent žadatelů, kteří prostě zjistí, že to jde, že to jde v Německu, že to jde v České republice, že to jde v Rakousku, tak si to takhle objedou a prostě si nafasují ty dávky. Je to prostě asi lidská nějaká skupina lidí, která prostě vždycky tu dobrotu zneužije, když to jde.

Zneužívání institutu dočasné ochrany osobami, které nesplňují zákonem stanovené podmínky. Opět lex Ukrajina se na to snaží nějakým způsobem reagovat. Žádosti o dočasnou ochranu z řad jiných třetích zemí či jiných občanů EU. A tady narážíme na ty osoby se specifickými potřebami, které nám bivakovaly nebo ještě bivakují na pražském nádraží, pardubickém nádraží, brněnském nádraží, kde jsme zjistili, že vlastně mají i zdvojené občanství, to znamená, mají cestovní doklad Maďarska, konkrétně to bylo Maďarsko, kdy prostě jsou členy jiného členského státu Evropské unie a logicky nemůžou tedy patřit pod lex Ukrajina a vlastně tady už ten materiál dopředu předpokládal, že se něco takového může stát. Riziko zde bylo identifikováno, mám tady poznámku, již daleko dříve než tedy vůbec na základě lex Ukrajina nám takto vyhřezlo.

Co s tím? Informační kampaň, registrování, ohlašování povinnosti, vznik nějakého systému evropského, který by vlastně nám tyto věci dokázal nějakým způsobem identifikovat, jedná se i o propojení do systému CIS, což je informační systém cizinecké policie, a systému SIS, to je schengenský informační systém, kde tato data se dají takto zjišťovat.

Ohlašovací povinnost, čeká se na stanovisko, tady je napsáno odboru legislativy Ministerstva vnitra. Tady se opět dostáváme k tomu, že bychom měli napřed (?) to, že ti lidé mohli být dlouho, jako přijeli sem, že jo, a ta registrace byla tři dny, potom se zjistilo, že z kapacitních důvodů vlastně se to nedá zvládnout, tak se to prodloužilo, nyní lex Ukrajina opět hovoří, že zase ta registrace by měla proběhnout během těch tří dnů, to znamená, vracíme se jenom tam, kde už jsme ani být nemuseli.

Další bod. Nesplnění povinnosti ve vztahu k oznámení ubytování cizinců. Státní příslušníci Ukrajiny ve lhůtě do třiceti dnů od vstupu na území, kde povinnost ohlásit místo pobytu se nevztahuje na cizince, na kterého povinnost plnit ubytování, neznalost nebo úmysl. Co k tomu říká Ministerstvo vnitra? Neznámý počet vyskytujících se státních příslušníků Ukrajiny na území České republiky, jde zejména o situace, kdy se cizinec při vstupu nachází na území ČR, nežádá o udělení dočasné ochrany a není oznámeno místo pobytu na území. Jak jsem říkal, k dnešnímu dni bylo celkem 358 tisíc víz uděleno, ale říká se, že tady může být až půl miliónu Ukrajinců, takže nějaké osoby z nějakého důvodu se nepřihlásily na těch střediscích a prostě ani nečerpají ani tu dočasnou ochranu.

Cizinecká policie je dnes ve stavu, kdy není schopna prakticky, to si řekněme otevřeně, provádět dostatečné pobytové kontroly, aby vlastně vyhledávala tyto cizince, tím, že jsou zaměstnáni registrací cizinců. Opravdu nevím, jak zvládne za současné personální situace cizinecká policie provádět kontroly cizinců, které jim stanoví lex Ukrajina 2, to si myslím, že je opravdu velice iluzorní. Je to hezky napsáno, ale ta praktická realizace za současného stavu, početního stavu cizinecké policie, je nereálná.

Už se budu blížit ke konci. Padělané doklady opravňují - ještě tady mám, pardon. Nesplnění povinnosti, to jsem také zde zmínil, takže už bych jenom velice krátce, že minimálně v té analýze rizik se například hovoří o padělaných dokladech k řízení motorových vozidel, tady jsme naráželi na to, že vlastně jsou tady ty registrační značky, kdy oni nebyli pojištění, pak se to nějakým způsobem řešilo, nelze vlastně ani zajistit odtah dejme tomu na území Prahy, kde nám parkují na modrých zónách, když tam přímo se nepřistihne ten řidič a tak dále. To jsou takové drobné věci, ale samozřejmě tyto analytické materiály také o nich hovoří.

Já bych chtěl říci, že dnes bylo přijato usnesení bezpečnostního výboru, kdy my jsme na to měli opravdu, jak říkala paní místopředsedkyně Sněmovny, prostřednictvím pana předsedajícího, celkem dvě a půl, necelé tři hodiny, protože nám to bylo přikázáno ze strany vedení Sněmovny, tam pan předseda bezpečnostního výboru prostě vždycky říkal - a teď je 9 hodin 20 minut a 9 hodin 35 minut a podobně, abychom se prostě vešli do nějakého limitu, takže z mého pohledu zcela nedůstojné. A přes to, že to tady zaznělo, že to usnesení bylo přijato, tak je třeba říci, že to bylo 8:7, 8 poslanců bezpečnostního výboru za vládní strany bylo pro, 7 poslanců opozice se zdrželo. To znamená, samozřejmě bylo přijato usnesení, kdy my zejména v bodě 3, aby Poslanecká sněmovna ukončila nejpozději do 19 hodin projednávání rozpravy k této věci, tak jsme se zdrželi a zatím jsme se zdrželi, že nemáme úplně jasno, jestli budeme mít volné hlasování, nebo se musíme ještě poradit o tom, jestli opravdu lex Ukrajina 2 na základě všech těch věcí, které jsem tady zmínil, podpoříme, či nepodpoříme.

Já bych chtěl říci, že mě mrzí jedna věc, mrzí mě to, že vlastně od začátku března, nebo kdy jsme několikrát na bezpečnostním výboru ty věci projednávali, tak my jsme nechtěli házet klacky pod nohy ani ministrovi vnitra, ani všem těm lidem, kteří nějakým způsobem na tom pracují, ať už to jsou hasiči, policisté, neziskový sektor, hejtmani, municipalita a podobně. My jsme pouze upozorňovali, že některé věci mohou nastat, a bohužel, to, jak jsem tady četl, a proto vlastně je tady to zpřísnění, je tady lex Ukrajina, tak některé věci nastaly. Můžeme poskytovat pomoc, budeme poskytovat pomoc, ale za určitých podmínek. A ten, kdo si to nezaslouží nebo to bude zneužívat, tak z mého pohledu by tu pomoc získat neměl. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)