Protože návrh nebyl přijat, tak se musím ještě vrátit k těm otázkám, o kterých jsem tady hovořila minule. Abych byla naprosto konkrétní, aby to nebyly jenom moje názory, moje slova, moje argumenty, tak z velké části budu vycházet ze stanoviska pracovní skupiny složené z Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, Ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který dne 14. 9. 2020 podepsal pan vicepremiér Hamáček. A chtěla bych opět zdůraznit, že největším problémem tohoto tendru tak, jak já to vidím, je to, že vláda, sama vláda si schválila, a budu tady o tom hovořit, nějaká bezpečnostní kritéria, a při zadávání tendru a dalším postupu je nedodržuje. Takže nejedná se o kritiku opozice, nejedná se o nějaká zbytečná slova, ale opravdu jde o to, že v takto závažné věci vláda sama nedodržuje to, co si schválila. A já vám to v dalších slovech chci vysvětlit a věřím, že pochopíte a potvrdí se to, co jsem tady teď řekla.

Je potřeba říci, že pracovní skupina posuzovala v zadávací dokumentaci pouze bezpečnostní otázky, takže ty výhrady se budou týkat pouze bezpečnostních otázek. Navíc, jak jsem zdůraznila, jsou tady otázky finanční, to znamená otázky financování celého projektu, provázanosti toho projektu s budoucími rozpočty, otázky výkupních cen a celá řada dalších. Ale opravdu v tuto chvíli budu mluvit zejména o těch otázkách bezpečnostních. Takže toho se týkají ty níže uvedené připomínky. Nehodnotila právní, ekonomické a jiné aspekty.

Chtěla bych upozornit, že vůči postupu a zadávací dokumentaci bylo zpracováno i několik právních analýz, které nehovoří příznivě o přípravě tohoto projektu. Myslím si, že je na místě, aby i tyto otázky znovu projednal hospodářský výbor, rozpočtový výbor, bezpečnostní výbor. Je pro mě nepřijatelné a nepochopitelné, že přestože se jedná o takto i bezpečnostně citlivou otázku, tento projekt, tato zadávací dokumentace, tyto informace, smlouvy související nebyly dosud projednány na bezpečnostním výboru a žel nebyly dosud projednány ani na zahraničním výboru, přesto, že naprosto zřejmě zadání takovéto zakázky má i své geopolitické souvislosti.

Co je potřeba zdůraznit: Na zpracování připomínek k zadávací dokumentaci bylo poskytnuto státu extrémně málo času. Nelze se proto plně zaručit za úplnost tohoto stanoviska z pohledu ochrany všech bezpečnostních zájmů. Tady se hovoří v tomto dokumentu o ochraně našich, našich bezpečnostních zájmů. Ne cizích. Našich, České republiky, jejích občanů. A přesto této klíčové pracovní skupině, kde jsou zástupci zmíněných institucí, nebylo ani dáno dostatek času na prostudování a zpracování připomínek. Není role státu zaručovat bezpečnost svých občanů? Nedošlo už tady v té fázi k nějakému selhání? Považujete opravdu, že je v pořádku, že tady píše skupina šesti klíčových bezpečnostních institucí, že ani nedostaly dostatek času? Můžete, pane vicepremiére, potom na tohle odpovědět? Proč k tomu došlo? Proč i tyto instituce se dostaly do tak velkého tlaku, že nám musí toto psát? To je velmi závažné. Proč se tak stalo? Komu to slouží?

Dále. Zadávací dokumentace odráží vládou schválené bezpečnostní záměry ne-dos-ta-teč-ně, nedostatečně. Takže my tady hovoříme o bezpečnostních zájmech státu, a tato klíčová skupina expertů, to nejsou přímo vrcholní představitelé, ale jsou to experti Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, Ministerstva zahraničí a NÚKIBu, hovoří o tom, že v zadávací dokumentaci se odráží vládou, ne opozicí, ne nějaká naše kritika, ale vládou schválené bezpečnostní zájmy nedostatečně. Proč? Nepochopitelné.

Přičemž jde o zájmy, které se EDU II první prováděcí smlouva zavázala do zadávací dokumentace zapracovat. Takže jenom pro zopakování. Je tady smlouva mezi státem a ČEZem, který zřídil EDU II, a je tady závazek, je tady závazek EDU II, respektive ČEZu, tyto bezpečnostní podmínky zapracovat. Když jsme se na to ptali pana generálního ředitele ČEZu, jak je možné, že nebyly zapracovány, on říkal, to já nemůžu, já dělám obchod. To není v mých pravomocích to zapracovat. No ale pak si klaďme otázku, jak to, že podepsal tu smlouvu, ve které se zavazuje tyto bezpečnostní podmínky zapracovat? Takto měla znít otázka od vás, pane vicepremiére. Pane generální řediteli, vy jste tady podepsal smlouvu, v té smlouvě se zavazujete zapracovat i bezpečnostní požadavky státu. Jak to, že jste podepsal tu smlouvu a dneska říkáte, že to neumíte zapracovat? Protože to od pana generálního ředitele opakovaně zaznělo. Já ty bezpečnostní podmínky do toho neumím zapracovat, já řeším ty obchodní věci. No jo, ale tady je jasný závazek EDU II, respektive ČEZu, ty bezpečnostní zájmy státu promítnout a zapracovat do zadávací dokumentace.

Já bych opravdu, pane vicepremiére, chtěla znát odpověď na otázku, jestli jste o tom jednal s panem generálním ředitelem, jak jste to vlastně domlouvali už při přípravě té smlouvy mezi státem a EDU II? Jak jste si představovali, že se tam promítnou ty bezpečnostní zájmy? Nebo snad vy nebo pan generální ředitel jste už dopředu počítali s tím, že nebudete dodržovat a garantovat ty bezpečnostní zájmy státu? To je přece mimořádně, mimořádně závažné. Takže tento závazek nebyl dostatečně splněn. Proto tato skupina říká, že požadujeme zapracovat do zadávací dokumentace níže uvedené zásadní připomínky, zejména zapracování bezpečnostních kritérií.

My jsme vůbec nebyli informováni o tom, jestli vlastně od té doby, protože tohle je září, k tomu došlo. My nemůžeme zcela vyloučit, že k tomu došlo, byť kolegové, kteří se na zadávací dokumentaci byli podívat, tak se domnívají, že nedošlo. A není možné pokračovat do chvíle, než bude ČEZ postupovat podle uzavřené smlouvy, než bude MPO garantovat, že byly ty vládou schválené, vládou schválené požadavky zapracovány a než o tom budeme informováni. To je naprosto, naprosto kruciální.

Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit, ještě jednou - neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. A ještě jednou. V těch vládních dokumentech, vládou schválených dokumentech nebyla jako riziková vyhodnocena pouze Čína, ale právě i Rusko, které - vlastně po jednání s předsedy stran bylo oznámeno, že bude standardně osloveno.

Určitě tento postup pracovní skupina nedoporučuje, takže přesně ten postup, jaký vláda dneska zvolila, to znamená oslovit i Rusko, tato pracovní skupina těch špičkových expertů z těchto institucí nedoporučuje. A pokračuje - pokud budou osloveni i rizikoví uchazeči, manévrovací prostor pro jejich odmítnutí bude výrazně menší než v současnosti. A zase bych chtěla zdůraznit, že na setkání s předsedy stran s panem premiérem, panem vicepremiérem a s dalšími aktéry jasně zaznělo, že pokud rizikový aktér, ať už přímo nebo součástí konsorcia, bude vyloučen v průběhu soutěže nebo na konci soutěže, tak pro ČEZ z toho nic moc nevyplyne, ale pro nás, pro stát, pro Českou republiku z toho vyplyne arbitráž. Arbitráž, kterou nemá moc šancí vyhrát a která nás bude stát velké prostředky v řádech minimálně 100 milionů, možná až miliardy, protože zpracování nabídky do takto rozsáhlé soutěže opravdu ty uchazeče může stát až jednu miliardu Kč. To je opravdu věc, která se připravuje, jak jsem říkala, třeba jeden rok, je to expertně mimořádně náročná věc. Je to opravdu otázka velmi náročná, a proto lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že pokud by ti rizikoví aktéři, které ta skupina zmiňuje, byli vyloučeni v průběhu nebo na konci, tak je velmi pravděpodobné, že by byla Česká republika v problému arbitráže. Pokud by byl vybrán rizikový uchazeč jako vítěz, tak by se riziko naplněné (naplnění?) hrozeb uváděných ve vládou schválených dokumentech výrazně zvýšilo.

A jedna z věcí, která musí být také jednoznačně dojednána a kterou, musím přiznat, nemám přímo doloženou, ale je potřeba ji zmínit, je otázka toho, mnozí z vás jste byli buďto účastni výběrového řízení jako uchazeči nebo jste třeba na radnicích, na krajích nějakou soutěž pořádali, a v takovém případě je naprosto nezbytné nejenom kritéria, ale i váhu kritérií stanovit dopředu. A podle informací, které se nesou, tak vlastně ČEZ stanoví kritéria, ale nestanoví jejich váhu a tudíž nikdy zpětně nebude moci být doloženo, jak k výběru dodavatele došlo. A to si myslím, že by nás také mělo zajímat.

Takže - za páté - tady ti experti říkají: Již samotná účast těchto subjektů v tendru může způsobit, že dojde k naplnění hrozeb uvedených v dokumentech tyto hrozby vymezujících. Hrozila by tak mimo jiné situace, kdy může být Česká republika snadno na strategické úrovni vydíratelná rizikovým subjektem, respektive jeho státem původu. To je další věc, která ještě tam bude dál zmíněna.

K tomuto vláda přijala několik dokumentů, které nejsou v tuto chvíli veřejné a přestože jsme žádali o jejich zpřístupnění v jiných případech, v případech různých zpráv nebo jiných dokumentů v nějakém režimu, mohou se za daných podmínek i poslanci bez prověrky s těmito dokumenty seznámit. V této chvíli neumožnila - a kolegové, zejména kolega Žáček, který se detailně seznámil s těmito otázkami, tak nebyly tyto dokumenty do Poslanecké sněmovny doručeny, není možné pro poslance, kteří vlastně nesou politickou zodpovědnost, aby se s těmito dokumenty seznámili. Proto také v tom apelu jak předsedů stran, tak v tom apelu na svolání vládního výboru požadujeme, a je to podle mě zásadní otázka, aby všichni poslanci měli možnost se s těmi bezpečnostními kritérii, která schválila vláda a o kterých vlastně mluví tento dokument, z kterého cituji, aby se s nimi všichni mohli seznámit. Vždyť nejde o nic víc, o nic míň, než o naši bezpečnost, a to nejenom bezpečnost dneska, ale bezpečnost i pro ty, kteří přijdou po nás, pro další generace, opravdu takový závazek může vytvořit vazbu na několik desítek let.

Dále tady experti píší: Na úvod. V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. To je ta otázka, o které jsem před chvilkou mluvila. U jaderného zdroje je třeba vycházet, a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si Česká republika vybírá partnera, a tady dokonce ti experti píší na 80 let. A proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrní a zohlednit tento výběr z řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státech může Česká republika v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie, a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.

Je dále potřeba poznamenat, že na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času a pro mě i tato skutečnost je - já už jsem to říkala - nesmírně znepokojivá. Stát vypisuje největší tendr za 30 let v obrovském objemu, protože to bude minimálně 200 miliard a může to být i 300, protože víme, jak se vlastně všechny projekty výstavby jaderných elektráren prodražují a prodlužují, proto bychom měli ještě jednou i vyhodnotit a přehodnotit, jestli jsme se vydali tou nejlepší cestou. A přesto nechává extrémně krátkou dobu těmto expertům z klíčových bezpečnostních institucí, několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce, takže zadávací dokumentace jsou tisíce stran v anglickém jazyce a česká vláda naše klíčové instituce dostane do situace, že mají několik málo týdnů na vyhodnocení této zadávací dokumentace. I tam se musím ptát, proč. Proč česká vláda, která by měla především garantovat bezpečnostní zájmy, proč takovýmto způsobem postupovala.

A to je projekt, který má nejvyšší strategický význam. Je zcela (listuje v dokumentech) - já se omlouvám - ten čas je samozřejmě zcela nedostatečný, byl nedostatečný, a proto nejenom nedostatečné, ale stejně znepokojivé je to, co tady experti píšou na dalších stránkách, i na to bych chtěla znát odpověď, jak se to mohlo stát. Protože dále je třeba podotknout, že podle číslování názvu souboru dokumentů a číslování tabulky popisující způsoby implementace vymezených bezpečnostních zájmů je možné, že nebyla bezpečnostním subjektům předána k posouzení kompletní dokumentace. Takže nejenom že pod časovým tlakem, během několika málo týdnů projednat několik tisíc stran v anglickém jazyce velmi komplikovaného expertního textu, ale ještě konstatování, že vlastně ten dokument nebyl předán v pořádku, a musím potvrdit, že mnohé dokumenty, které jsme dostali od ČEZu, nebyly v pořádku, a dokonce podezření, že nebyla bezpečnostním subjektům předána k posouzení kompletní dokumentace.

Zase se, protože vy, pane vicepremiére, o tomhle víte, to vám psal váš kolega Jan Hamáček, opravdu si myslím, že je potřeba i na takovéto věci odpovědět. Jak je možné, že je tady podezření, že nedostali kompletní dokumentaci? Jak je možné, že vlastně nedostali ani šanci posoudit to, jestli ty bezpečnostní zájmy a v jakém rozsahu byly promítnuty do zadávací dokumentace? Jak se tohle mohlo stát? Kdo na MPO nese zodpovědnost za to, že tyhle bezpečnostní subjekty nedostaly kompletní zadávací dokumentaci? Proto bylo MPO následně požádáno dopisem ministra vnitra do dodání zbytku dokumentace.

Takže my tady máme projekt za dvě stě, tři sta miliard, možná, do budoucna, a jsme v situaci, že nedostanou ty klíčové bezpečnostní subjekty ani zadávací dokumentaci kompletní, musí psát ministr vnitra o dodání zbytku dokumentace. Nezdá se vám to trochu podezřelé v případě projektu, největšího projektu za třicet let? Nemyslíte si, že situace, kdy se dostanou tyhle skupiny pod tlak, nemají dostatek času, nedostanou komplexní zadávací dokumentaci, nepřijde vám na tom něco trochu divného? Proč je to tak zmatečné? Proč se to tak odehrálo? Komu to slouží? Kdo si to tak připravil a kdo takhle chce postupovat? V čím je to zájmu? No, rozhodně to není v zájmu občanů České republiky a jejich bezpečnosti.

V této věci následně bylo pracovníkem Ministerstva průmyslu a obchodu vysvětleno, že opravdu, opravdu byly z neznámého důvodu, tady píšeme, z neznámého důvodu, pane vicepremiére, vysvětlete nám, jak je možné, že dostaly klíčové subjekty neúplnou dokumentaci? A pak MPO při předání toho zbytku říká, že z neznámého důvodu soubory dokumentace předané společností ČEZ Ministerstvu průmyslu a obchodu číslovány nikoliv jedna, nýbrž od čísla čtyři, byl vynechán při číslování soubor číslo dvanáct, toto bylo následně doloženo i zasláním předávacího protokolu, kde předané dokumenty a k protokolu uvedené dokumenty sedí. Číslování souborů je podivné, nicméně pracovní skupině nezbývá než vycházet z důvěry v korektnost jednání ČEZ. No, já tu důvěru tedy úplně nemám.

Jak je tohle možné? Jak je tohle možné, že MPO a vy, pane vicepremiére, jste dopustili, neboť není k dispozici možnost tuto okolnost nějak ověřit? Takže nejenom, že nedostali v pořádku zadávací dokumentaci, měli na to málo času a když posuzovali naše bezpečnostní zájmy, tak tady je konstatováno, že dokonce nemohli ani ověřit, že to, co jim nakonec bylo dodáno jako zadávací dokumentace, nedostali možnost vlastně ověřit, že je to ta skutečná zadávací dokumentace. Proto také toto stanovisko je dáváno s výhradou faktu, že nelze ověřit, zda je předaná zadávací dokumentace opravdu komplexní. Pro mě je to velmi znepokojivá zpráva. Zase si kladu otázku proč? Máte vy důvěru k takovému postupu? Opravdu chcete, aby firma, která není schopna řádně předat ani zadávací dokumentaci, firma, která není schopna bezpečnostní požadavky státu promítnout do zadávací dokumentace tak, jak se k tomu ve smlouvě se státem zavázala, aby tato firma stavěla jadernou elektrárnu? Není to rizikem?