Když jsem o víkendu sledoval komentování rozpočtové smršti ve Sněmovně, tak jsem nabyl přesvědčení, že si na její řešení počkáme ne rok, ale pět roků. Najednou se komentátoři a přizvaní hosté děsí, co s veřejnými financemi bude? Proč jste se nebáli od léta 2013, kdy padla vláda Petra Nečase a Zeman ignoroval 101 hlasů ve Sněmovně a poslal na rozdávací misi své kamarády v čele s jistým Rusnokem. Ti byli po zbytečném protahování, aby alespoň stačili co nejvíc rozfofrovat, vystřídání skutečně povedenou trojkou Sobotka - Babiš - Bělobrádek. A rozdávalo se ostošest, schvalovaly se deficitní rozpočty, i když byl velmi slušný ekonomický růst. A shoda panovala na terorizování střední třídy, resp. její podnikatelské části. Smrákat se začalo až ve druhé polovině roku 2019, kdy začala na dveře klepat recese. Bohužel hodina pravdy pro supermanažera Babiše, a jeho poskoka Sobotku a po střídání Hamáčka, nepřišla, protože přišel čínský pozdrav v podobě Covidu.

Co na noční výsledek ze čtvrtka na pátek média? Naprosto jednostranný pohled. Je to katastrofa, ODS se zbláznila. Tomu odpovídají i zvaní diskutéři. Možná si redaktoři televizí a rozhlasu ani nedokážou představit jiný systém, než přežívání v džungli složitostí, džungli zákonů, džungli neomezené moci rostoucí armády byrokratů, zlodějin oligarchů, džungli dotací a různých podpor, džungli ad hoc populismu. Jenže vážení, tohle je přesně cesta do pekel.

Možná pro to ODS neměla hlasovat, aby už si konečně česká společnost uvědomila, kdo tady vytváří skutečné hodnoty přetavené do placených daní. Konečně by spolky závistivců a levičáků (v zásadě je to totéž) pochopily, co je střední třída a co se děje, když ve společnosti absentuje, nebo je slabá.

Cudnější levice, která se skrývá za tzv. politický střed, nechce svoji masku sundat, tak říká, zrušit superhrubou mzdu ano, ale ne teď. Jenže milí zlatí, razantní řezy se dělají v dobách krize, ne když ekonomika funguje. Takže kdy, když ne teď? Musíte se začít smiřovat s faktem. že doba klídku v zasmrádající nezodpovědnosti se chýlí ke konci! Před časem někteří v této souvislosti mluvili o mentálním flámu české společnosti. Každý flám jednou končí, a potom následuje buď příjemná vzpomínka, nebo kocovina. Můžete hádat, co čeká českou společnost, respektive její konkrétní jedince v následujících letech.

Docela by mě zajímalo, KDY se například v televizi objeví někdo, kdo začne mluvit o skutečných zdrojích, kde lze hledat peníze pro veřejné rozpočty? Kdo začne konečně mluvit o distribučních koalicích, kvůli nesmyslným zákonům prodražených investicích, o těžké a zbytečné byrokracii, o společnosti, kde se automaticky předpokládá, že všichni kradou, o zoufalé složitosti hospodářského prostoru, o zastaralém školství, kde se učí, co si mladí mají myslet namísto toho, aby je škola učila myslet, o dotacích na neuvěřitelné blbosti, o zbytečných mezipatrech a patrech politiky, které jen umocňují a rozšiřují potenciál pro korupci... KDY?