Mnohokrát jsem již psal, že nejsou důležité okamžiky, historické zlomy, ale to, co jim předcházelo, nebo/a co po nich následovalo. Nejinak to je s naší aktuální ekonomickou, bezpečnostní, ekologickou, vzdělanostní, duchovní a jinou mizérií. Hodně neklidu do naší současnosti vnáší například mizérie bezpečnostní, provázaná s ekonomikou, byť to mnozí nechtějí navenek přiznat. Co předcházelo? Naivní energetická politika nejen Německa, které zavleklo Evropu do ekonomické krize.

Eura vykrmila agresivní Rusko, aby mělo prostředky na válku. Zisk nade vše. Jednoduchá rovnice: potřebujeme plyn=Rusko potřebuje naše eura, jak se ukázalo, u iracionálních režimů platí jen dočasně. Stejně tak se chová Evropa i vůči Číně. Ze závislosti na tamním rudém krvavém režimu běhá mráz po zádech. Mají nás v hrsti v řadě potřebných léků, v klíčových materiálech pro informační a další technologie, v dlouhé, předlouhé řadě komponent do kdečeho. Odpoutat se co nejrychleji od Ruska a Číny, to jsou dnes největší životní priority Evropy. Ještě bych možná přidal snižování naší zátěže životního prostředí.

Nervozita kolem Ukrajiny narůstá. Téměř všichni "experti" a politici neodhadli odhodlání Ruska začít špinavou válku, neodhadli schopnosti ukrajinské armády, neodhadli připravenost Ukrajinců se bránit. Na začátku jsme byli naivně krmeni tím, jak rychle válka tak, či onak skončí. Dnes mnozí začínají varovat před "únavou" z "dlouhé" války. Běží 14. měsíc od masivního útoku na Ukrajinu. Dává nám to právo na únavu a skepsi? Chceme za pár roků řešit "Ukrajinu" v našich ulicích, v lepším případě tady zase za podpory domácí klaky zažít další "normalizaci", možná horší, než byla ta Husákovská, protože IT dává pro šmírování a likvidaci oponentů nástroje, o kterých se československým komunistům ani nesnilo?

Nedávno jsem varoval o rostoucí nervozitě z Ficova návratu na Slovensku. Řada moje obavy odmítla s tím, že to Slováci nedopustí. Poslední vystoupení Zuzany Čaputové na semináři o slovenské zahraniční politice už zašlo dále, než moje obavy.

Minulá dekáda byla po roce 2013 šancí provést reformy, zefektivnit stát a budovat odolnou společnost. Nic z toho se nestalo, naopak. Tři období Babiš, jedno období KDU a dvě období ČSSD prošustrovali šanci, odolnost země naopak snížili, dluhy navýšili, byrokracii zvětšili, k tomu ruku v ruce se Zemanem společnost rozeštvali. Dnes přišlo vyúčtování. Divíte se? Já se divím těm, kdo se diví.