Tento nepříjemný fakt se pak projevuje nejen na kvalitě poskytované péče, ale především na její dostupnosti, jež se rok od roku zhoršuje. Kraji tak chybí lékaři, ovšem největší potíže panují v případě nedostatku odborného personálu, který zajišťuje provoz nemocnic, lékáren či laboratoří, ať už jde o sestry, záchranáře nebo asistenty. Jako možné řešení se tak jeví zřízení vysoké školy pro nelékařský personál, jež počet zdravotníků zvýší.

V současné době sice Středočeský kraj řadu těchto potřebných zdravotnických profesí „vychovává“ na jím zřízených středních zdravotnických školách, ovšem dál již neumí studentům nabídnout atraktivní a kvalitní vysokoškolské studium. Vzdělání zdravotníků tak v okolí Prahy reálně končí vyšším odborným vzděláním. To je ovšem pro výkon jejich povolání již radu let zcela nedostačující a zastaralé. V praxi tak mají absolventi v hierarchii zdravotnictví jen neurčité postavení a neúplné kompetence, což je ze středních škol následně vede ke studiu na univerzitách v Praze či v jiných krajích, což ovšem znamená odliv mladých zdravotníků ze středních Čech.

Pokud si tedy kraj chce absolventy udržet, musí uchazečům o nelékařské zdravotnické obory umět nabídnout perspektivní vzdělání v dané oblasti s dostatkem praxe. A právě to by měl zajistit vznik nové vysoké školy zřízené Středočeským krajem. Její studijní plán by měl být postaven tak, aby nabídl zcela nový koncept provázanosti vzdělávání jednotlivých nelékařských oborů, a to tak aby studenti byli připraveni nastoupit do reálné praxe, spolupracovat s lékaři, spolu navzájem a nemuseli se potýkat s nedostatkem znalostí, jak tomu dnes u uchazečů o zaměstnání, kteří právě opustili školní lavice, často bývá.