Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, v prvé řadě poděkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo, protože bylo obsáhlé a odpovědělo na většinu otázek, které byly třeba, aby zazněly na tomto plénu, a také, aby byly slyšet i v Ostravě, která v rámci Liberty House má docela velké problémy a pevně věřím, že přispějí ta slova k uklidnění situace.

Dovolte mi ale říci, že ta situace nepřišla ze dne na den. Jistě si vzpomenete na mimořádné schůze, které již zde k Liberty byly. Tehdy se to ještě jmenovalo Mittal Steel Ostrava nebo ArcelorMittal a byly spojeny s akvizicí této velké nadnárodní společnosti, která byla požadována v rámci Evropské unie jako oprava - nebo jak to nazvat - změnění podílu trhu, které přimělo tuto společnost (EF?) k tomu, že získala majetek, části majetku ArcelorMittalu, že získala část majetku, a to jmenovitě rumunskou huť, ostravskou huť a další podniky, které tento gigant MittalSteel musel prodat, aby mohl fungovat na evropském trhu.

To chci zdůraznit z jednoho prostého důvodu, protože nesmíme zapomínat, že tady neustále jednáme pod určitou kuratelou Evropské unie. Tento proces, který ještě není úplně dokončen, je pod dozorem Evropské unie a Evropská unie hlídá, jak je naloženo s těmito firmami, aby byla zachována hlavně zaměstnanost, produkce a aby tyto firmy nebyly pouze účelově přesouvány mezi firmami. Jak již naznačil pan ministr ve svém úvodním slově, tak i toto hledisko si musíme uvědomovat a vzít v potaz.

Včera se v Ostravě sešlo sedm set zaměstnanců Liberty Ostrava. Je to přibližně jedna směna tohoto podniku a sešlo se, aby protestovalo proti možným rizikům, které této společnosti hrozí. Je možná paradoxem, že sedm set zaměstnanců při sedmdesátém výročí založení tehdy ještě Nové huti Klementa Gottwalda v padesátém prvním roce se muselo po sedmdesáti letech sejít a bojovat za budoucnost této huti do budoucna pro Ostravsko možná nepostradatelné v rámci zaměstnání.

Huť má obrovskou výhodu - rostou ceny oceli na světových trzích a za poslední čtvrtletí provozní zisk stoupl na 1,6 miliardy, což je opravdu veliké číslo a historicky v posledních pár letech v minulosti nedosažitelné. Stoupl objem výroby docela výrazně a ocel je na světovém trhu velice žádaná. Proti posledním dvěma čtvrtletím minulého roku je ta výroba o dvacet procent vyšší, ale počítáme-li další čtvrtletí minulého roku, tak jsme o sedmdesát procent více v dnešní době produkce než v době krizové, která je možná považována v tom roce 2020 jako signifikantní pro útlum ocelářského průmyslu jako takového.

Tady chci říci, že útlum ocelářského průmyslu možná podle evropských plánů Green Deal má nastat, ale trh se chová jinak a trh požaduje ocel, trh požaduje produkci a všichni ti odběratelé, kteří ocel na volném trhu kupují, již dneska říkají, že enormně roste cena oceli a prodražuje výrobu. A pokud si uvědomíte, k čemu všemu ocel je potřeba, tak musím říci, že se nebojím o budoucnost ocelářského průmyslu, bojím se ale o budoucnost ocelářského průmyslu v Ostravě. Protože to, aby v Ostravě tento průmysl mohl být, potřebuje moderní hybridní elektrické pece.

Pan ministr již zmínil dlouho plánovanou výstavbu propojení elektrického vedení z Nošovic do Ostravy do Liberty House, ale je třeba taky říci, že to někdo musí financovat. My jako poslankyně a poslanci jsme se pokusili v rámci liniového zákona urychlit, maximálně urychlit možnost výstavby - to se nám podařilo - čili ze strany státu a politiků jsme udělali maximum možného pro urychlení výstavby. Teď očekáváme, že ty prostředky, které tato huť má ať již z prodeje, nadplánovaného prodeje oceli, tak např. právě z emisních povolenek, které enormně rostou na trhu, bude moci zainvestovat a urychlit i výstavbu tohoto propojení, což je investice, která velice pomůže uklidnit situaci, protože firma, která investuje do své budoucnosti, má velký předpoklad k tomu, že v té budoucnosti bude i ve své produkci pokračovat a nejedná se pouze o účelové kroky.

Co vyvolalo tuto problematickou situaci, je krach firemní skupiny Greensill. Je to v rámci skupiny finanční subjekt, který sídlí ve Velké Británii a poskytuje firmě úvěry. Je samozřejmě jakožto finanční instituce kontrolován britskými dozorovými orgány a bankou, přesto určité nesrovnalosti v rámci výkaznictví vedly ke krachu této finanční skupiny a hledání řešení, jak s těmito prostředky nakládat nyní. Ve světě je dost volných finančních prostředků, jak nám bylo řečeno z úst vlastníků společnosti, přesto, přesto jsou tady dvě miliardy korun ručené EGAP, což znamená českým státem potažmo daňovými poplatníky, které byly poskytnuty na překlenutí pandemických problémů spojených se zaměstnanosti v Liberty Ostrava.

Že tyto peníze nemůže momentálně využívat firma Liberty Ostrava, pan ministr již zmínil. Problémem ale je, že za tyto peníze se - pokud mám informace správné - platí úroky. Firma je nemá, ale samozřejmě úroky platit musí, protože takhle se zavázala. Pan ministr zmínil to využití těch prostředků, ale já se ptám také na tu úrokovou zátěž, která tato společnost s tímto úvěrem nese a hlavně, jak společnost EGAP kontroluje a bude kontrolovat nakládání s těmi prostředky.

A v rámci toho, že společnost je v momentálním stavu, společnost Greensill, abych byl přesný a nevztahoval to na celou skupinu a nebyl brán za slovo, jako finanční instituce pod dozorem dozorových orgánů, jestli EGAP kontroluje tu činnost dozorového správce, aby nedocházelo k budoucím škodám českých daňových poplatníků. O to bych chtěl také, pane ministře, mimo jiné požádat.

Chci ještě jednu věc říci. Celá ta situace je v kontextu zarámovaná aktuální situací s emisními povolenkami. Všichni ti, kteří se o to trošku zajímáte, o energetiku a další záležitosti spojené například se znečištěním ovzduší a dalšími, jste si všimli, že za posledních pár dní enormně narostla cena emisních povolenek. A jestliže firma Liberty, pokud mám správné informace, prodávala za nějakých 47, 48 euro, dneska už jsme přes 50 euro. A neustále rostou tyto ceny. Dnešní analýzy hovoří o tom, že spekulanti začali vidět v tomto produktu Evropské unie obrovský byznys a začali tyto povolenky skupovat ve velkém v očekávání obrovských zisků. Tento Green Deal Evropské unie se ukazuje jako lehce zranitelný a lehce zneužitelný, byť by měl původně sloužit ku prospěchu průmyslu a obnovy životního prostředí, tak se ukazuje, že se z toho stal bankovní institut, bankovní zdroj prostředků finančních trhů, a ne průmyslu a technologií.