Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci zavádět diskusi, která by spíše odpovídala druhému čtení. Toto je filozofická otázka, na kterou si musí každý z vás v tomto sále odpovědět, jestli půda vhodná k zemědělskému využití, to znamená k pěstování a k výrobě potravin, může být v nějakém poměru využívána k energetickému využívání plodin. Pokud si odpovíte, že vám je jedno, že svět má nedostatek potravin, tak potom samozřejmě můžeme přistoupit k té myšlence, že v určitém poměru je možné tuto zemědělskou půdu využívat k pěstování technických plodin sloužících k výrobě energií. Pokud ale uznáte, že potraviny a zemědělství je hlavním zdrojem, aby se vyráběly potraviny, potom se musíte zamyslet, jak dalece je možno pěstovat tyto energetické plodiny na zemědělské půdě.

Chápu postoj Ministerstva průmyslu a obchodu. Ono má úkoly. Má úkoly z Evropské komise. Ono musí zařadit nějaké tyto podmínky, aby se zvedl objem tady těchto ekologických s velkými uvozovkami plodin na výrobu energie. Ale tady se nebavíme jenom o přimíchávání biopaliv z řepky, což je řekněme detail. Teď se bavíme o novém trendu, který se v tomto návrhu objevuje, já o tom budu potom ještě mluvit ve svém diskusním příspěvku, a to je biomasa, obecně biomasa, která se začne spalovat na výrobu energií, ať již tepelné, nebo elektrické. A to už bude podstatně větší problém, protože v tomto návrhu my dokonce ještě zvyšujeme dotace na biomasu, na bioplyn a na všechny ty biosložky, které ve svém základu ale mají právě to, že se jinak využívá to, co by mělo sloužit ke spotřebě lidí, to znamená potraviny, jako energetická surovina.

Děkuji za pozornost.