Vyhlášený termín ukončení používání uhlí v roce 2038 se jeví spíše jako politický než jako odborný závěr. Již samotné ustavení této komise, které se zjevně inspirovalo podobným tělesem v Německu, se jeví jako problematické, pokud její závěry nebudou v souladu s platnou energetickou koncepcí (SEK). Dle mého názoru by budoucnost energetiky měl určovat jeden dokument (zastřešující SEK, surovinovou politiku i závěry "uhelné komise").

Platná státní energetická koncepce ještě v roce 2040 počítá s podílem uhlí okolo 16 % na primárních energetických zdrojích. Předpoklady konce používání uhlí uvedené na dnešní tiskové konferenci jsou navíc postaveny na optimistických předpokladech ať už z pohledu dostupnosti alternativních technologií, tak z pohledu jejich nákladnosti. Součástí závěrů je také předpoklad pravidelné revokace tohoto cíle, což zanáší pochyby nad reálností deklarovaného roku 2038. Z výše uvedeného považuji uvedené datum za velmi ambiciózní a těžko dosažitelný. Jakkoliv bych si přál dřívější termín, jako reálné datum předpokládám spíše roky 2045 - 2050.

Na druhou stranu již dnes se v médiích začaly objevovat výkřiky různých ekoteroristů, že je třeba přestat využívat uhlí nejpozději v roce 2030, což je návrh, hraničící s ekonomickou debilitou, jejímž výsledkem by bylo zdražení energie pro občany i firmy a zvýšení naší závislosti na dovozech.

Vytknuto před závorku platí, že nutnou podmínkou pro stanovení jakéhokoliv termínu ukončení používání uhlí je urychlená výstavba více jaderných bloků tak, aby došlo jak k náhradě stávajících jaderných zdrojů, tak k náhradě části odstavených uhelných kapacit jadernými zdroji.

Dále je potřeba zmínit, že pokud dojde k náhradě části uhelných zdrojů zdroji plynovými, navýšíme tím dovozní závislost ČR. A obnovitelné zdroje nás spasit nemohou.