Já jsem objevil další iniciativu vedoucí k podpoře „evropských hodnot“. Záměrně používám uvozovky, protože naše klasické evropské hodnoty a to, co si pod tímto pojmem představují politici v Bruselu, se ani víc lišit nemůže.

Vzhledem k tomu, že EU se dlouhodobě nelíbí politická situace v Polsku a Maďarsku, ale nejsou zatím, díky bohu, schopni ji řešit, přišla s novým plánem. Dvacet členských zemí EU (čti jejich politici, nikoliv občané) podpořilo plán Německa a Belgie vytvořit mechanismus, který by v budoucnu umožňoval pravidelné hodnocení kvality právního státu v členských zemích.

Ze slov německého tajemníka pro EU Michaela Rotha, kterými podpořil tento návrh, mi jde mráz po zádech: „Evropská unie je unií společných hodnot, ne jenom pouhý společný trh,“ prohlásil, a dodal: „Potřebujeme jasně určit, co přesně respekt k vládě práva v každodenním životě znamená.“ Přeloženo do češtiny: Všichni budete respektovat společné hodnoty, a o tom, které to jsou, rozhodujeme my!

Pokud by náhodou některý stát nechtěl naplňovat ony společné hodnoty, které nám určí úředníci v Bruselu, bude s ním zahájen proces, který může vést až k omezení nebo zákazu přístupu k unijním finančním prostředkům. Pomiňme fakt, že Unie žádné finanční prostředky nevytváří a jedná se o peníze, které byly do její pokladny vloženy členskými státy. Pomiňme i fakt, že i tyto státy musely tyto prostředky vzít svým občanům. Můžeme abstrahovat i od toho, že zaražení dotací, nejlépe navždy, by bylo to nejlepší, co lze pro ekonomiku udělat. Nemůžeme ovšem abstrahovat od faktu, že tento návrh naplno říká: Když budete poslouchat a do ničeho moc nemluvit, tak vám dáme nějaké drobné. No, ale když poslouchat nebudete, tak vám to stejně k ničemu nebude, a ještě nedostanete ani haléř.

Je celkem jasné, na koho je toto opatření zamýšleno. Jedná se o státy, které se rozhodly, že jsou pro ně prioritní jejich národní zájmy, nikoliv nějaké „evropské hodnoty“. To, že je explicitně zmiňováno Maďarsko a Polsko, není náhodou. Rovněž není náhodou, že v souvislosti se společnými evropskými hodnotami je zmiňován boj proti rasismu, což je označení, pod něž se dá dnes skrýt boj proti jakémukoliv vyjádření nesouhlasu s migrační politikou Evropské unie.

EU mi stále více připomíná mafii. Vstoupit lze poměrně snadno, ale jak už je člověk jednou uvnitř, nezbývá mu než plnit rozkazy a mlčet, nebo přijde trest. Z mafie odejít nejde, nebo jen velmi složitě. Pro EU, jak je patrné na příkladu Velké Británie, platí to samé.

Opravdu chceme být členy spolku, který nám bude určovat, co jsou naše hodnoty, bez toho, abychom do toho mohli mluvit? Pro mě jsou naše národní hodnoty mnohem důležitější než nějaké společné hodnoty Evropské unie, o kterých, slovy klasika, můžu diskutovat, můžu s nimi nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím nadělám. Společné hodnoty EU jsou ty, na kterých se shodne Německo a Francie, a když se nám nebudou líbit, tak je sice snad nemusíme dodržovat (zatím), ale přesto budeme muset dál platit „výpalné“, jež si rozdělí ti hodní hoši, kteří už vědí, co ty správné hodnoty jsou.

Z EU je třeba odejít, než bude pozdě a než nám ty její společné hodnoty přerostou přes hlavu.

(převzato z Profilu)