Velmi dobře se pamatuji na dobu, kdy jsem byl ve Federálním shromáždění poslancem za ODS a při jednání našeho klubu jsem postupem času slýchával, že jsme stranou jednoho muže, že je Václav Klaus starší despota nepřipouštějící diskusi. Kritiku, že je autoritativní a dovnitř strany nedemokratický. Já jsem se tehdy kritiků ptal, zda máme lepšího a co se stane, až ODS přestane být stranou jednoho muže. Co se stalo je vidět dnes. Od Topolánka k Fialovi a z konzervativní euroskeptické ODS je proevropská socialistická tragédie, řešící slepice v klecích, a ne potřeby lidí.

Vnitrostranická demokracie musí pochopitelně fungovat zdola nahoru stran koncepce, programu, primárek, stejně tak směrem dolů, ale má to své ale. Řízení strany musí být do jisté míry mnohdy i direktivní, musí ze strany demokraticky zvoleného (což zdůrazňuji) fungovat a nerozbředávat se do polemik a hádek. Předseda byl zvolen, dostal důvěru, nese odpovědnost, určuje směr a spolu se svým týmem stranu řídí. Členská základna to musí respektovat. Po volbách na sněmu předseda obhajuje post. Pokud neobhájí, král je mrtev, ať žije král. Nemá smysl rozebírat odchod Václava Klause mladšího.

V souladu se stanovami byla předsednictvem jmenována předsedkyní Zuzana Majerová Zahradníková. Podle stanov toto jmenování musí schválit sněm, na který ale opravdu upřímně s ohledem na blížící se volby a na vše, co Zuzana musela převzít a řídit nebyl čas. Stanovy neurčují, do kdy sněm musí jmenování předsednictvem potvrdit. Upřímně, byl bych raději, pokud by se tak do voleb stalo, ale nemám zásadní problém s tím, že se tak nestalo. Píšu to, aby bylo jasno, že nejsem slepý, či zaslepený. Chyby vnímám, ale jsou napravitelné, nejsou důvodem k boření či odchodu.