Médii proběhla zpráva, že policie a justice nás, české občany, začne sledovat na internetu. Jako odůvodnění slouží údajné množící se nenávistné výroky. Podněcování k vraždění, zabití či fyzickému napadení určitě schvalovat nelze. Jednou z forem, které má policie, a to i z vlastní iniciativy, sledovat, je také problematika předsudečného násilí. Předsudečná nenávist nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, neusiluje o svržení režimu ani o totalitu. Osoba, která se jí však dopouští, však prý svým jednáním šíří strach, štěpí společnost a vyvolává antagonismy.
Náhubek nám nasadili vloni 29. dubna
Taková je tedy výše popsaná definice osoby projevující předsudečnou nenávist v podání ministerstva vnitra. Podivný nový pojem pak už schválila česká vláda (ANO, ČSSD). Podle ministerstva vnitra projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Označení „předsudečná nenávist“ schválila vláda spolu s výroční zprávou o Extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018 na svém jednání 29. dubna 2019. Tímto náhubkovým pojmem chce vláda regulovat chování a názory lidí a trestat je. Toho, kdo někdy četl Ústavu, určitě napadne otázka, zda zvolený postup není náhodou v rozporu se svobodou projevu a slova, kterou nám zaručuje Listina základních práv a svobod. Nenávist je dlouhodobá intenzivní emoce stejně jako třeba mít rád. Je emoce tedy trestným činem? Ano, či ne? Je nenávist sama o sobě negativním jevem? A lze ji, jako emoci, vůbec racionalizovat? Lze vědomě a cíleně nenávidět? Na tyto otázky není schopen odpovědět ani sám ministr vnitra Jan Hamáček, jak jsme se přesvědčila na ústních interpelacích v Poslanecké sněmovně. Šéf sociálních demokratů je však přesto přesvědčen, že projevy předsudečné nenávisti, pokud naplní skutkovou podstatu trestného činu, trestat musíme. Pokud předsudečná nenávist není trestným činem, jak vůbec může naplňovat podstatu trestného činu?
Rozhořčovat se může jen někdo
Je více než evidentní, že pojem předsudečná nenávist byl zaveden záměrně, aby bylo možné perzekuovat a stíhat nesouhlasné názory. Pod takovýto trestný čin šíření nenávisti můžete totiž schovat cokoliv. Stačí, že pod souhlasný či nesouhlasný názor s politikou EU, migrací nebo nynějšími demonstracemi proti rasismu bude někdo psát rozhořčené komentáře. A hned šíříte nenávist. Není to tak dávno, kdy soud řešil příspěvek na Facebooku, v němž zastupitel středočeské Jesenice Martin Lang (ODS) uvedl, že Miloš Zeman je „druhý Hitler a je potřeba podřezat ho jako svini“. Podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 se však politik trestného činu nedopustil. Kromě přirovnání Zemana k Hitlerovi se také vyjádřil, že poslanci, kteří pro zdanění církevních náhrad zvedli „své ničemné pazoury“, jsou „smradlavá, proradná prasata“. Nelze se ubránit dojmu, že v rozhodnutí „nezávislých soudů“ rezonuje silný politický vliv. Záleží prostě na tom, proti komu jsou slova mířena a kdo je napíše.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV