Příští rok pak bude platba činit 1900 korun měsíčně. Původně vláda navrhovala pro příští rok dokonce ještě nižší částku, 1878 korun měsíčně. To by znamenalo pro zdravotnictví ještě o 1,5 miliardy korun za rok méně.

Nyní dostávají zdravotní pojišťovny za státního pojištěnce 1967 korun měsíčně. Tyto navýšené prostředky byly schváleny ještě minulou vládou s podporou KSČM, především kvůli kompenzacím za covidovou péči. Od roku 2024 by měla podle stejné legislativní předlohy, která zavádí automatickou valorizaci, platba státu růst stejně jako důchody podle inflace a poloviny růstu reálných mezd. Podle řady odborníků ale tento přístup neznamená ve skutečnosti potřebné navyšování veřejných finančních prostředků do zdravotnictví. Svaz zdravotních pojišťoven současně varuje před vyčerpáním rezerv.

Vláda se neustále ohání 50 miliardami, což jsou ale všechny peníze na účtech zdravotních pojišťoven. Pojišťovny také upozorňují na problémy v příjmech v důsledku zpomalení ekonomiky, snížené platby za státní pojištěnce a rekordní inflaci. Proto odmítají zdravotnickým zařízením významněji navyšovat úhrady za výkony. To může mít samozřejmě negativní dopady na pacienty. Vyjádřeno slovy vedoucí tiskového oddělení jedné z fakultních nemocnic: »Kolik peněz dostaneme, takovou péči poskytneme.«

Hazard s dostupností zdravotní péče

Fialova asociální vláda, která plánuje nákupy moderních bojových letounů za desítky miliard, svou úpornou snahou o snížení plateb za státní pojištěnce, a tím nesmyslně ušetřit ze státního rozpočtu 14 miliard korun, nezodpovědně a cíleně hazarduje s kvalitou a dostupností zdravotní péče. Zvlášť když se po více než dvou letech obrovských covidových výdajů za péči, testy, očkování a také ochranné a hygienické zdravotnické prostředky konečně pomalu dohánějí až dva roky odložené operace a potřebná vyšetření.