Vydávaná kniha je volným pokračováním stejnojmenné publikace z r. 2016. Tentokrát autor rozšířil o historii státních lesů za dob 1. republiky a přináší méně známá fakta o vznikání Československého státu, při němž byla významná úloha českých lesníků. Tisíce jich bylo po r. 1918 vysláno na Slovensko a Podkarpatskou Rus, aby přebírali půdu do rukou státu a založili organizační jednotky podniku Státních lesů a statků. Vlastenecké nasazení českých lesníků pro hájení státního majetku bylo provázeno nemalým ohrožováním života lesních zaměstnanců.
Vycházející kniha obsahuje II. doplněné vydání "Národního památníku zemřelých v lesnictví". Jde o ojedinělý knižní památník, který nemají jiné obory v ČR. Obsahuje téměř tisíc jmen a údajů lesních dělníků a lesníků, kteří zemřeli při práci v lese, pro les a při výkonu myslivosti, na území České republiky za období 1918-2018. Dále jsou v památníku uvedeni českoslovenští zaměstnanci státních lesů na Slovensku a Podkarpatské Rusi z let 1918-1938; dále za české území zemřelí za vlast a z politických důvodů; policisté, kteří zemřeli pro les v ochraně před pytláky a zloději. Památník uvádí také 104 obětí německé nadvlády z let 1939-1945.
Památník je gestem uctění zemřelých v lesnictví. Je místem k uvědomění si toho, že dřevo a veřejností využívané užitky z lesů zdarma, jsou výsledkem rizikové lidské práce, která si za 100 let vyžádala mnoho obětí.
Nemalá část knihy je věnována současné lesní apokalypse let 2015-2019. Ke srovnání je uváděn přehled lesních kalamit a jejich rozsah za posledních 100 let i dříve. Autor nevidí jako reálné - obnovit současné suché a vykácené lesy bez vysazování smrku. Obviňuje ideologii, kterou nazývá "klimatismus", ze zneužívání lesní kalamity k ještě rozsáhlejší likvidaci smrků, než zapříčinilo současné sucho a kůrovec.
Autor knihy odmítá uhlíkovou hysterii a přináší srozumitelné a podložené zdůvodnění o tom, že - ne lidská fosilní činnost - ale ubývání rozlohy lesů je důvodem sucha a zvyšování teploty krajiny a klimatických změn.
Stejně, jako předchozí knihy P. Martana, se i tato věnuje kritice přebujelé ochrany přírody a Národního parku Šumava, která přispěla ke vzniku dnešního rozsahu kůrovcové kalamity. K záchraně lesů je potřeba lidské zasahování - a ne vyhlašování dalších bezzásahových území a národních parků.
Kniha vyšla s finančním přispěním a s poskytnutou záštitou třech krajů: Mgr. Ivana Stráská, hejtmanka Jihočeského kraje; MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina; Mgr. Radka Trylčová, členka Rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství. Knihu podpořili zejména šumavská města a obce a obecní lesy v ČR.
Knihu lze objednat na adrese: Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně 197, 384 81 Čkyně, martanckyne@seznam.cz, tel. 732 373 448.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV