Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové,

já jsem si svůj proslov tady rozdělil do několika kapitolek. První kapitola, dovolil jsem si začátky. Tady bych chtěl přiznat, že skutečně tak, jak nás o tom pan Stanjura opakovaně tady informoval s panem Fialou, skutečně v lednu tady byl návrh od pana docenta Svobody, kterého si jako ctěného kolegy velmi vážím a vím, že je i zkušeným epidemiologem, že v tom má vzdělání, že má z tohoto atestaci, z hygieny, tak skutečně tady byl návrh projednávat situaci v čínském Wu-Chanu. Je pravda, že to neprošlo do programu, ale dejme si to také do souvislostí. Bylo by to o tom, že to je v Číně a velmi bychom tady asi diskutovali o čínských hrozbách.

To však ale neznamená, že se v tu dobu už nic nedělo. Protože jsem poslancem vládní koalice, měl jsem možnost komunikovat s panem ministrem, s panem náměstkem Prymulou a ostatními náměstky a skutečně v té době již probíhala jednání na ministerstvu a těchto hrozeb si bylo ministerstvo vědomo. Jednali jsme tam např. o tom, že budou uzavřené sociální ústavy a nemocnice, také se okamžitě navázalo s uzávěrou se zákazem návštěv na chřipkovou epidemii, protože všichni jsme si byli vědomi toho, že jde o ochranu zvláště těch skupin pacientů vyšší věkové kategorie příp. polymorbidních pacientů, takže to zafungovalo hned od začátku. Také se připravovaly kroky typu vyčlenění lázeňských objektů pro to, aby se buď izolovali nemocní, pokud by jich skutečně bylo velmi mnoho, a nebo naopak aby se izolovali lidé, kteří jsou významným způsobem ohroženi, aby se ochránili. Samozřejmě to neproniklo do tisku, do médií, protože by to bylo v té době možná bráno jako šíření poplašné zprávy. Zrovna tak jsme v té době projednávali společně takové věci, že je možné využít záchrannou službu na odběry u pacientů doma tak, aby ti pacienti neproudili nekontrolovaně do nemocnic a nezpůsobili infekci personálu a uzavření celých zdravotnických zařízení. To se následně také realizovalo. Čili dělalo se mnoho kroků. Byl jsem svědkem toho, že v únoru tohoto roku, když byl pan premiér na návštěvě v Královéhradeckém kraji, přerušil jednání se starosty obcí, které bylo svoláno v Náchodě, a jel navštívit podnik Batist Červený Kostelec, což byl podnik, který je významným výrobcem ochranných prostředků. A jel tam právě proto, že jsme si byli vědomi toho, že je potřeba navýšit tu výrobu a bavit se o zvýšení dodávek i od českých výrobců, tehdy od českých výrobců. Takže dělo se toho poměrně hodně.

Přenesu se do začátku března tohoto roku, kdy jsem si tady u tohoto pultíku vyměňoval názory s kolegou Stanjurou na téma uzavření nebo nekonání biatlonového poháru v Novém Městě nad Metují. Bylo to v době, kdy vrcholila cestovní aktivita našich občanů do Itálie a Rakouska, v době jarních dovolených, a právě kolegové z opozice - a teď se přenáším k tomu, já je nazývám, že byli vlastně takoví ti lednoví vizionáři, kteří navrhovali s tím něco dělat už v lednu, tak v březnu, když už jsme to měli kousek za hranicemi, bylo to v Evropě, bylo to v Itálii, bylo to masové, tak v té době jste tady obhajovali právo cestovních kanceláří na jejich fungování, na jejich byznys a právo občanů na to, aby mohli volně cestovat. V té době již vláda tady navrhovala, aby občané necestovali a aby cestovní kanceláře tyto aktivity potlačily. Kdyby to nebyl návrh a byl by to zákaz, jsme, tak jak tady kolega Bartoš o tom mluvil, možná na úrovni čísel Slovenska, které dopadlo lépe, protože Slováci tehdy lyžovali v Tatrách, a ne v severní Itálii. Takže to jsou věci, které se tady děly. A jsem rád, že ten biatlon v Novém Městě se podařilo "nepustit" v uvozovkách, protože by nás navštívily desítky tisíc turistů ze zahraničí a samozřejmě i z Rakouska a z Itálie, kde tyto sporty jsou velmi populární.

Ale abych byl smířlivý, chtěl bych ukončit tuto první kapitolu konstatováním - tedy nevyčítat si, poučit se, že politika upřednostňování podnikatelských zájmů do řešení epidemie nepatří.

Druhá kapitola - připravenost. Budiž nám všem omluvou, že nepřipraven a zaskočen byl celý svět. Jsem lékař a dlouholetý ředitel záchranky, tedy jedné ze tří základních složek Integrovaného záchranného systému, a tak o problematice pandemických plánů a příprav na pandemii něco vím. Chci všechny ujistit, že Česká republika díky aplikovaným krizovým zákonům a zákonu o IZS je v přípravě na krizové stavy na světové špičce. Kolem roku 2011 se aktualizoval pandemický plán. Zažili jsme od těch let epizody ptačí chřipky, prasečí chřipky, ohrožení onemocněním SARS a ebolou. To vedlo záchranné služby mimo jiné k vytvoření tzv. Biohazard týmů. Věnovaly se tomu veliké finanční prostředky ze zdrojů Ministerstva zdravotnictví, konkrétně z tzv. krizových peněz. Jenom pro vaši informaci ročně to činí 10 korun na občana v každém kraji. Biohazard týmy jsou vybaveny ochrannými prostředky, obleky, maskami s bezpečnou ventilací pro členy posádek, speciálními vozidly s filtroventilačním zařízením pro bezpečný převoz nakažených. To vše jsme v té pandemii teď využívali. Byla zároveň připravena specializovaná pracoviště pro izolaci pacientů se zvlášť nebezpečnými nákazami, ať je to v nemocnici na Bulovce, nemocnici Těchonín a na infekčních klinikách. Záchranky v minulých letech pravidelně prováděly reálná cvičení, kdy jsme se učili takovéto jednotlivé pacienty převážet z domů, ze zdravotnických zařízení, z pracovišť na právě tato specializovaná pracoviště a předávání těchto pacientů. Čili to všechno jsme připravené měli. Cvičili jsme a cvičíme ve spolupráci s hasiči a policisty, kteří mají v této činnosti své specifické úkoly. Cvičí se i v nemocnicích. Tedy připraveni jsme byli a v porovnání s okolním světem a díky špičkově fungujícímu IZS na světové úrovni.

Kapitola další - ochranné prostředky. Ochranných prostředků jsme měli na záchrankách a v nemocnicích dostatek, ale právě jenom na řešení těch individuálních případů, na to jsme připraveni byli. Jinak celý svět včetně nás podcenil možnost pandemie. Ukázalo se, že prostředků na masovější výskyt infekcí jsme neměli nikdo dost, nikdo v okolí ani v okolních státech. Ukázalo se zpětně, že ve skladu hmotných rezerv se někde na paletě v rohu krčilo několik desítek, možná tisíc, ochranných roušek a masek. To je opravdu málo. Ale kdy to vzniklo? Vzniklo to v roce 2004 za úplně jiného složení vlád, za úplně jiných ministrů, mezitím se vystřídali hlavní hygienici, nikdo si toho nevšímal. Byla to zásoba, která stačila na několik dní provozu zdravotnických zařízení. Ale opět je to celosvětové podcenění situace, byly tak na tom i ostatní státy. Když to bylo opravdu potřeba a potřebovali jsme masové nákupy, tak v tu chvíli to potřeboval opět celý svět a přestaly fungovat běžné obchodní vztahy. Nemohli jsme se potom spolehnout na to, že objednávka dokonce někdy i souběžně zaplacená byla následovaná rychlým dodáním požadovaného zboží. Jsme si vědomi toho a viděli jsme to, že se předháněly i státy mezi sebou, že Američani skoupili před nosem Francouzům jejich letadlo a přivezli si roušky a ochranné prostředky k sobě domů, prostě prali se všichni. Evropská unie nás na začátku v tom v žádném případě nepodržela, dokonce se na naše opatření koukali s despektem.

Zásobování se následně zlepšilo samozřejmě až po zásahu prezidenta a asi i pana vicepremiéra Hamáčka a musíme si přiznat, že dobré vztahy s Čínou v tom asi sehrály významnou, významnou roli. A bez toho leteckého mostu, který následoval, bychom nedokázali zdravotnická zařízení dostatkem těch ochranných prostředků zásobit. Chtěl bych tady ale z tohoto místa poděkovat i starostům obcí a hejtmanům, kteří si to v rámci své zřizovatelské funkce uvědomili a pro svá zařízení se také paralelně snažili zásoby zdravotních prostředků nějakým způsobem získat a nakoupit. Čili nelze říct, že ve výsledku naše nemocnice, Integrovaný záchranný systém a sociální zařízení zůstaly bez ochranných prostředků.

V čem jsme skvělí, tak to je otázka intenzivní péče. Jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení. Tam se ukázalo, že je máme skvěle organizované a velmi dobře dimenzované. Tím, že se přijala opatření a oploštili jsme tu křivku; celý národ je dneska už v podstatě specialistou, jako každý zná fotbal, hokej, tak teď asi každý ví, co to je reprodukční číslo a co to je oploštění křivky apod, tak jsme si vědomi toho, že tohle se na začátku podařilo, a skutečně my jsme měli těch ventilovaných lůžek dostatek a nestalo se, že bychom se o nějakého pacienta nedokázali postarat. Tam patří veliký díky i profesoru Černému, který se ujal toho, že vytvořil vlastně program využití těchto ventilovaných lůžek, a to je jedna z věcí, kdy vlastně ta koronavirová krize nás posunuje někde i dopředu, protože to se dá využít i v běžném mírovém životě, kdy se někdy stane, že je nedostatek ventilovaných lůžek, a na základě využití takovýchto programů můžou záchranky zajet třeba do sousední nemocnice. Ale to jsem se odklonil už příliš asi od toho tématu.

Je pravdou, že ochranné prostředky v té době bylo možné nakoupit jen za cenu využití nouzového stavu, že skutečně nebylo možné dělat klasická výběrová řízení. A tady bych chtěl říct, že bychom to opravdu neměli politizovat. Neměla by to posuzovaná žádná komise složená z poslanců, kteří jsou členy nějakých konkrétních stran a mají nějaké konkrétní politické cíle, ale tady bych doporučoval a i s ohledem k tomu, co tady řekl ctěný kolega Fiala, prostřednictvím pana předsedajícího bych panu Fialovi chtěl říct, že já bych preferoval opravdu důvěru k těm, kteří to šetřit mají, a to je v tomto případě pracovníkům NKÚ.