Obce mnohdy fungují jako zaměstnavatelé lidí v evidenci Úřadu práce na tzv. VPP – veřejně prospěšné práce. Tento vztah bývá obvykle oboustranně výhodný, neboť obce jsou prostřednictvím pracovníků na VPP schopny udržet obce čisté, starat se řádně o obecní majetek a rozvíjet se. Zaměstnaní na VPP pobírají mzdu, neztrácejí pracovní návyky a udržují si sociální kontakt.

Jak je však možné, že pokud chce obec – financovaná z veřejných prostředků a tedy daní občanů, zaměstnat nezaměstnaného, není jí to umožněno v každém případě. Zaměstnat člověka na VPP jde totiž jen tehdy, pokud je dlouhodobě nezaměstnaný! Stát tak raději bude držet nezaměstnané na Úřadech práce několik měsíců, než aby dal obcím či státním institucím možnost je zaměstnat již při kratší době nezaměstnanosti. Obce a veřejné instituce by zajisté tohoto systému nezneužívaly, byly by v kooperaci se státem a lidé by nemuseli být v evidenci Úřadu práce několik měsíců a ztrácet tak pracovní návyky. Nebylo by třeba dávat na každého pracovníka náhradu ve výši 14 tis. Kč, mohla by být i menší, za to by bylo vhodné zkrátit povinnou dobu evidence na Úřadu práce.

Obce mají velmi omezený rozpočet a tak musí dobře zvážit, kolik stálých zaměstnanců placených plně z obecních rozpočtů si mohou dovolit. V důsledku nedostatku zaměstnanců jsou některé obce neupravené a majetek neudržovaný. Nebylo by vhodné, aby stát vyšel obcím, které ho tvoří, vstříc a upravil proces veřejně prospěšných prací ke spokojenosti všech stran?

Přijde mi velmi nelogické, když starosta potřebuje pracovníka na VPP, nezaměstnaný by šel rád na obec pracovat, ale Úřad práce ho neuvolní, neboť není v evidenci 5 měsíců, ale jen 3. Obec si ho, bohužel, v rámci omezeného rozpočtu nemůže dovolit plně hradit a nezaměstnaný je tak uměle udržován v evidenci Úřadu práce. Stát platí a platí za nicnedělání a přitom potřeba na straně obcí je značná. Je třeba si uvědomit, že v obou případech jde o peníze daňových poplatníků a v důsledku je určitě efektivnější a hospodárnější obce podpořit, nezaměstnané zaměstnat na VPP dříve a přitom za stejný příspěvek. Částku, kterou věnuje Úřad práce nezaměstnanému, by mohl spíše předat obci, obec k tomu přidá další prostředky ze svého rozpočtu a pracovník na tom bude také lépe. Jednak by se tímto systémem nezneužívalo evidence na Úřadu práce ze stran občanů, lidé by byli k práci motivováni a obce by tento systém uvítali. Známé heslo znějící z úst některých nezaměstnaných: „Za ty prachy se mi nevyplatí ani vstávat“ by už neznělo a ti, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ne z vlastní vůle, budou rádi, když budou mít práci.

Není potřeba, aby na VPP byli bráni jen pracovníci na méně kvalifikované a pomocné práce, je spousta nezaměstnaných středoškoláků, kteří by se pomocí VPP mohli ve státních institucích na nějakou dobu zaměstnat a přitom si dále hledat vhodné zaměstnání. Tohoto systému je u nás hodně zneužíváno a stát ročně zaplatí na aktivní politiku zaměstnanosti cca 551 mil. Kč. Obce z vlastních zkušeností ví, že není možné zaměstnat opakovaně člověka, který si již po několik let nenašel jinou práci než na obci a Úřady práce, bohužel, posuzují opakovanou zaměstnanost individuálně. Obcím není vyhovováno na opakované zaměstnání ani při objektivních důvodech uvedených v žádosti. Vše se totiž posuzuje individuálně. Co to vlastně to „individuálně“ znamená? Setká se snad osobně povolující orgán s nezaměstnaným? Ne. Vede s ním dialog o tom, proč je jinde nezaměstnatelný? Ne. Vede ho s obcí? Ne. Je to subjektivní pohled každého pracovníka na ÚP, který o tom rozhoduje? Ano. A není tady něco špatně? Asi by bylo dobré se více zamyslet…

Převzato z profilu.