1)

ČSSD se opět veřejně pustila do debaty o účasti ve vládě, i když tuto otázku před rokem rozhodla celá členská základna v celostranickém referendu. Někteří funkcionáři, kteří byli proti vstupu ČSSD do vlády a se svým názorem zůstali v menšině, to zjevně nikdy nepřijali a s různou intenzitou okopávali kotníky Janu Hamáčkovi, který se rok snaží proplout s naší těžce poškozenou oranžovou lodí zaminovanou úžinou. Koaliční smlouvu jsme uzavřeli na celé volební období s vědomím zátěží Andreje Babiše. Ty nejsou naší primární starostí, ČSSD šla do vlády realizovat svůj levicový program pro levicové voliče.

Namísto toho si však sami vyrábíme personální krize (léto 2018 M. Poche, léto 2019 A. Staněk) a dáváme si postupně takové série podmínek pro setrvání v koalici, že ani opoziční pravicový génius Miroslav Kalousek by nevymyslel lepší pro povalení koaliční vlády. Dřívější propagátoři socdem politiky AntiZeman a AntiBabiš, která socdem přivedla k žalostným 7 % v roce 2017, ožívají a mají zjevně pocit, že je třeba se opět vrátit k liberální politice „oranžové TOP 09“. To sociální demokracii podle mého názoru u levicových voličů dlouhodobě politicky pohřbí.

Potenciál vládní účasti jsme za rok nedokázali využít zejména v rovině mediální a marketingové. Naše reálné programové úspěchy, prosazené našimi ministry a následně schválené parlamentem za přispění našich zákonodárců, lidé bohužel příliš neznají či si je nespojují s ČSSD – bez socdem by však např. nebyla zrušena karenční doba, zvýšen rodičák, zvýšena minimální mzda i odměňování řady profesních skupin, zvyšovala se podpora vnitřní bezpečnosti státu a složek IZS, nezačal by razantní boj s kůrovcem, se suchem, nebyli by důsledně chráněni naši spotřebitelé (kauza „polské maso“ a nekompromisní kroky našeho ministra zemědělství), nezačal by proces auditů hospodaření v kulturních institucích státu s jasnou odpovědností managementu za výsledek.

Uznáváme, že např. v zahraniční politice je ministr za ČSSD determinován silným angažmá prezidenta i premiéra v agendách velmocí a EU (zejména USA, Čína, Rusko).

Lidový dům v marketingových prostředcích myšlenkově ustrnul cca dekádu až dvě v minulosti. Ono v politice stejně jako v byznysu nestačí být dobří, musí se to o vás také vědět... Tato slabina doprovází ČSSD už od časů ve správě země jinak úspěšné koaliční Sobotkovy vlády, šlo o jeden z rozhodujících faktorů volebního debaklu ČSSD v roce 2017. Stejná tragédie se opakovala v komunálních a senátních volbách 2018 a též ve volbách do Evropského parlamentu 2019.