Podporu ústavní většiny ve Sněmovně má rakouský model. V rámci něho poslanec, který se stane členem vlády, má možnost práci poslance po dobu vládního angažmá přerušit a poslat za sebe do Sněmovny náhradníka z kandidátní listiny. Členové vlády se tak budou moci více věnovat své funkci. Michálek pro svůj návrh získal širokou podporu poslanců ANO, STAN, KDU a SPD. Zavedení klouzavého mandátu měli Piráti ve své povolební strategii.

Klouzavý mandát funguje tak, že za poslance, který se stane členem vlády, nastupuje náhradník. V případě ukončení vládního angažmá se dotyčnému opět poslanecký mandát navrací. Tento princip úspěšně funguje v Belgii, Nizozemsku, Estonsku, Švédsku či dále na Slovensku a Rakousku, kde poslanec Michálek úpravu konzultoval a podle zahraničních kolegů se osvědčila. Návrh zákona Michálek představil již před rokem, nyní se dostal na program jednání Sněmovny.

„Za současného stavu poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě tyto funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních. Zavedení klouzavého mandátu výrazně zvýší množství času členů vlády pro výkon jejich funkce na plný úvazek. Nebudou tak muset být přítomni všechny jednací dny Sněmovny, ale pouze třikrát během šestitýdenního sněmovního cyklu, kdy probíhají interpelace, a pak u svých tisků,” uvedl Jakub Michálek a dodal: „Současně chceme zvýšit účast členů vlády na interpelacích, která je především za současné vlády nízká. Důkazem toho je sám premiér Andrej Babiš, který dorazil čelit otázkám poslanců v písemných interpelacích po dlouhých deseti měsících. Zavedením klouzavého mandátu odpadne jedna z výmluv, proč mají členové vlády tak malou docházku na interpelace.“

Znění novely ústavy z Komise pro Ústavu: „Poslanec, který je členem vlády, se může rozhodnout, že svůj mandát nebude po dobu členství ve vládě vykonávat. Veškerá práva a povinnosti takového poslance, s výjimkou práva vzdát se mandátu, v takovém případě přecházejí na náhradníka. Podrobnosti stanoví zákon.”