Akce proběhla pod záštitou Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny z iniciativy místopředsedy výboru a předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka. Zúčastnili se jí experti i expertky na tuto problematiku, zástupci Ministerstva spravedlnosti a politických stran.

„Současné zákony jen omezeně chrání ženy a další oběti, pokud jsou donuceny k sexu bez použití násilí, což během kulatého stolu mnohokrát zaznělo. Stejně tak pokud je oběť v šoku, pláče, prosí, ať ji pachatel neubližuje, ale nebojuje. Kolem problematiky sexuálního násilí také stále panuje určité tabu a přetrvávají mnohokrát vyvrácené mýty a předsudky. Velkým problémem je nejen v České republice skutečnost, že drtivá většina znásilnění vůbec není oznámena policii. Není možné spoléhat na to, že společnost bude studovat různé názory soudů, když zákon řadu problémových případů nepokrývá. To vše je třeba změnit. Je ale nutné, aby změna nebyla ukvapená, aby na znění zákona panovala široká společenská i politická shoda. Proto jsme uspořádali kulatý stůl za účasti expertů i politických stran, abychom otevřeli diskuzi a dohodli další postup. Jsem rád, že v závěru diskuze padla shoda, že pro příští volební období připravíme změnu zákona,” popsal Jakub Michálek s tím, že v Česku je ročně spácháno podle odborníků až 12 tisíc znásilnění, kdy drtivá část z nich není hlášena. Z vystoupení zástupců klubů vyplynulo, že změnu podporují kromě Pirátů a Starostů také ANO, ČSSD, TOP 09 či KDU-ČSL.

U kulatého stolu byla probrána například i podceňovaná problematika znásilnění uvnitř rodinného či partnerského vztahu, problematika sexu přes nesouhlas bez násilí či ustrnutí oběti během donucení. Panuje shoda na tom, že nejsou pokryty všechny případy sexuálního násilí, ačkoliv soudy už některé sporné případy vyřešily výkladem. Nedávno byla novelizována procesní pravidla práce s oběťmi a je třeba dbát na jejich uplatnění v praxi. Novela trestního řádu zajišťující ženám a dalším ohroženým skupinám lepší ochranu před znásilněním by měla být podrobena důkladné diskusi a projednána v příštím volebním období. Jako další krok vznikne rozšířená pracovní skupina, která připraví návrh. Otevřenost diskusi přislíbilo i Ministerstvo spravedlnosti.

„Je zapotřebí zejména změna přístupu k práci s oběťmi. Orgány činné v trestním řízení musí začít reflektovat, že znásilnění obvykle neprobíhá podle stereotypní představy ve formě bleskového přepadení cizím útočníkem, kdy proběhne fyzický zápas a oběť reaguje buď útěkem, nebo bojem. Reálná znásilnění se od tohoto modelu často liší. 80 procent všech znásilnění nepáchá cizí útočník, ale někdo z okolí oběti. Psychologická reakce napadených se dle výzkumů i praxe neomezuje pouze na boj či útěk, ale bývá častý i šok, strnutí, zamrznutí. S tím se musíme naučit pracovat, orgány musí být schopné klást správné otázky a dát oběti pocit, že byla skutečně slyšena. Specificky je nutné se naučit pracovat i se vztahovým znásilněním, kde jsou dnes obzvláště velké mezery,” nastínila soudní znalkyně docentka Ludmila Čírtková, která se kulatého stolu účastnila.

„Považuji za klíčové otevřít debatu nad problematikou sexuálního násilí, která je až dodnes v naší společnosti z velké části tabu, přitom obětí takových činů je mnoho a dodnes řada z nich trpí psychickou újmou. Legislativa je nedostatečná právě kvůli dlouhodobé absenci zájmu o diskuzi, jak předcházet sekundární viktimizaci – tedy přistupovat ke každému tak, aby neměl obavu se se svým zážitkem svěřit. Zároveň podporuji prosté konstatování, že ne znamená ne. Věřím, že na základě širší politické shody a po debatě s odborníky v této oblasti se podaří najít praktická legislativní řešení, která povedou ke snížení počtu násilných sexuálních činů v budoucnu,“ řekl předseda Starostů Vít Rakušan.

„Je zcela stěžejní, aby měly oběti důvěru v náš právní systém, vyšetřovatelé věděli, jak s nimi citlivě pracovat a soudy adekvátně využívaly možnosti, které jim zákon nabízí. Také je třeba celospolečensky oběti znásilnění destigmatizovat, často totiž tento čin nenahlásí i z obavy ohledně reakce svých blízkých. Je důležité také jasně říct, že případná změna definice znásilnění neznamená, že naroste počet falešných obvinění či že obviněný bude muset prokazovat svoji nevinu. Je stále na orgánech činných v trestním řízení, aby prokázaly, že je obviněný vinen, v tomto ohledu se nic nezmění,” popsala Klára Kocmanová, lídryně pirátské kandidátky do Sněmovny za Středočeský kraj, které se problematice věnuje. 

„Za Piráty se tématu sexuálního i domácího násilí věnujeme dlouhodobě. V únoru jsme nechali zpracovat Parlamentním institutem analýzu skutkové podstaty trestného činu znásilnění v jiných státech, chtěli jsme vědět, jak je legislativa nastavená v zahraničí. V zahraničí se žádný růst falešných obvinění nekoná a ani v Česku jsme ho nezaznamenali, pokud jde o domácí násilí, kde se tím také hodně argumentovalo. Jsme si nicméně dobře vědomi toho, že jako zákonodárci můžeme vše ovlivnit jen částečně a je třeba dlouhodobě a komplexně pracovat na osvětě, vyvracení mýtů, ale i lepším průběžném vzdělávání v justici či terapeutických programech pro pachatele,“ uzavřel Michálek.