Problém typické argumentace ve prospěch nepodmíněné plošené dávky (základního příjmu) je ten, že nehledá nejlepší řešení problému, které má skvělý poměr společenských přínosů a nákladů, ale hledá, co všechno tato gigantická finanční injekce za nejméně 600 miliard korun přinese. Zapomíná se přitom, že možných řešení je mnoho a že peníze a hodnoty se musí nejprve vytvořit.

Je plošné vyplácení peněz nejlepší cesta a můžeme si to dovolit?

Samozřejmě: kdybyste mi dali ranec, ve kterém je 600 miliard ročně, tak taky vyřeším spoustu problémů. Ale úplně jiná otázka je, zda je nejlepším využitím těchto peněz jejich plošné rozdávání základním příjmem bez jakéhokoliv cílení. Nebo zda to bude fiasko jako plošná opatření vlády proti koronaviru v době, kdy lze mít opatření cílená. A ještě důležitější otázka je, od koho se tyto peníze vyberou.

Většina návrhů na to, kde peníze získat, je až zoufale bolavá a v praxi by zjevně nefungovala. Přečetl jsem si nápad zájmové pracovní skupiny, kde vzít na základní příjem, a to snížit státní dluh a neplatit úroky. Nejsem si jist, že utracení 600 miliard ročně navíc je určitě cesta ke snížení státního dluhu. Proč ani další nápady moc nefungují?

• Zvýšit lidem daně z práce jde úplně proti celosvětovému trendu i proti programu Pirátů a nezmírňuje základní odchylku Česka od průměru Evropy, která spočívá v tom, že daňové břemeno je rozloženo výrazně více na práci a mnohem méně na majetek.
   
• Daň z finančních transakcí i daňové ráje se řeší přes deset let na úrovni EU zatím bez výsledku.
   
• Zdanění nemovitostí daní 1 % by znamenala, že z domu, kde rodina bydlí, odvede ročně třeba i nějakých 70 tisíc navíc. To je pro mě nepřijatelné a rozhodně nic takového v programu nemáme (na internetu koluje padělek stránky údajně pocházející z našeho programu). Pokud jde o seniory, náklady by se jim stejně musely kompenzovat. Aby bylo vůbec možné uvažovat o zvýšení příjmů státního rozpočtu, který plyne ze zdanění nemovitostí, musí být takový návrh pro velkou většinu obyvatel výhodný, musí se to lidem kompenzovat jinde a moc peněz na financování základního příjmu to tudíž nepřinese.
   
• Zdanění firem sice může vypadat lákavě, ale odradí to podnikatele od podnikání a zejména existuje mnoho způsobů, jak daň obcházet. Drobné zvýšení daně z příjmů právnických osob a zalepení výjimek může být na místě, abychom zmírnili současné překotné zadlužování, ale určitě ne tolik, aby to byly dostatečné zdroje na náklady základního příjmu.

Některé zdroje jsou určitě legitimní a proveditelné, např. zvětšení celkového koláče vybraných daní díky omezení šedé ekonomiky, které získáme reformou exekucí. Ale ty generují jen miliardová navýšení, nejvýše několik 10-20 miliard. Navíc politické strany budou chtít nové dodatečné zdroje využít na svoje sliby ve všech ostatních resortech. V dopravě vysokorychlostní železnice, v sociálních věcech na pomoc s bydlením a na venkově k udržení doktora a hospody. Co si budeme povídat, téměř nic z těchto věcí základní příjem skutečně nevyřeší. Můžeme shrnout, že na základní příjem peníze v tuto chvíli nejsou.

Základní strategie země: Motivovat k novým výzvám či nezaměstnanosti?

Jako motivace základního příjmu se uvádí, že základní příjem vyřeší problémy vzniklé kvůli robotizaci. Je to však zatím spíše nenaplněná spekulace, protože žádná krize na trhu práce není a nezaměstnanost je dlouhodobě nízká. Práce tu viditelně je a ještě hodně dlouho bude.