Děkuji za slovo po této pauze. Já jsem se hlásil do té debaty, ale pak jsem si vlastně spíše zapisoval, co zaznívalo v jednotlivých faktických připomínkách. Já bych vaším prostřednictvím, paní předsedající, jenom chtěl nejdřív krátce k tomu, co zaznělo od pana předsedy klubu SPD Fialy. My když jsme v minulém volebním období vyjednávali na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj i v té skupině opozičních poslanců ten stavební zákon, tak já bych chtěl říct, že tam byli přítomni i zástupci SPD, vedli jsme vlastně celé to volební období debatu nad tím, zda ten vládní návrh původní, ten vládní návrh změněný nebo ten návrh, který se vrátil vlastně do Sněmovny pomocí komplexního pozměňovacího návrhu pana poslance Kolovratníka, tak pro který se kdo rozhodne a až ve finále po této debatě vlastně zaznělo od hnutí SPD těsně před koncem roku, že tedy podpoří ten návrh pana Kolovratníka, takže v tom finiši ten návrh, který teď se bavíme pouze o tom, že změníme to, aby nenaběhl, tak u jeho projednávání samozřejmě byli i v těch řekněme pracovních skupinách zástupci SPD a byl projednáván.

Já si myslím, že to, co tady zaznělo i od některých dalších mých předřečníků teď již, jinak pak lidí, kteří se vyjadřovali v těch faktických poznámkách, tak samozřejmě vede k tomu - a je to naše ambice - najít tu širší shodu než byla v tom minulém volebním období, kdy nakonec byl ten zákon protlačen na sílu, ačkoliv řada našich argumentů v průběhu diskuse byla přijata, pak byla zapracována do toho takzvaného hybridu, se kterým jsme tedy nebyli úplně spokojeni, ale aspoň respektoval nějaké názory i našich partnerů, takže tato debata bude vedena, ale až tady bude ten návrh, který bude přicházet z vlády, kdy se budeme bavit o jednotlivých parametrech, nebo v průběhu vzniku toho návrhu o jednotlivých parametrech té naší verze novely stavebního zákona.

Druhou věc, kterou jsem chtěl zmínit, a ta si myslím, že je podstatná. Tady zaznívalo, v jakém jsme pořadí v rychlosti staveb. Když se dívám na data, která mám já k dispozici, jsou stavby, které se výrazně prodlužují a jsou stavby, které jsou "relativně rychlé" od žádosti o povolení až po jejich finální realizaci. Samozřejmě, ta průměrná délka může být zavádějící v nějakém smyslu, ale pojďme si říct, co je náš společný cíl.

Naším společným cílem je, aby jednotlivec, občan, který chce stavět, obec, která třeba chce stavět ve smyslu obohacení svého bytového fondu, i ten stavitel, nebo chcete-li developer, který chce stavět, aby to měl všechno na jednom místě, aby tam měl garance termínů, aby byly ty dokumenty pokud možno digitální, aby si je nepinkali mezi sebou úředníci nebo ten, kdo staví, a státní správa v tom svém přeneseném smyslu. To je ta ambice. A ta naše ambice je stále stejná. Tady v jednu chvíli zaznívalo, kdo v danou chvíli by zatlačil, jestli to byli lidé, kteří jsou na těch samosprávách, nebo to třeba byli developeři. Cílem politika je, cílem politika je plnit program s kterým je zvolen, dbát blaha občanů, určit nějaký směr, a pak v tom směru, pokud má tu většinu ve Sněmovně a je to politik vládní, dostat k onomu "kulatému stolu" všechny ty skupiny, kterých se to týká; ať jsou to zástupci samospráv, ať jsou to zástupci, kteří třeba řeší otázky územního plánování profesně, ať jsou to lidé ze světa digitalizace, protože stavíme tomu ten digitální podvozek, chceme ten portál občana digitální, a dostat ke stolu ty developery.

V rámci toho určeného cíle najít nějaký konsenzus mezi všemi těmi skupinami, kdy ti starostové se zase odpovídají svým voličům, a najít tento konsenzus, který by měl být tak nějak vyvážený. Ono to úplně nevyjde v každý moment, že všichni jsou plně uspokojeni, to ani nejde, že všechno je v danou chvíli pro všechny stejně výhodné. Ale v dlouhodobém horizontu chcete dělat takovou udržitelnou politiku, která se nemění vyměněním vlády, a kde to v nějakém finálním součtu, ty jednotlivé zákony, ať se to týká stavebnictví, či čehokoliv jiného, vycházejí pro všechny skupiny tak nějak v průměru dobře. To si myslím, že případě toho vládního zákona, který nakonec schválila Sněmovna prostřednictvím návrhu poslance Kolovratníka, který vlastně přinesl ten původní vládní návrh, toho jsme nedosáhli.

Kromě tedy zrychlení stavebního řízení v České republice je naší druhou ambicí, aby tento zákon byl vnímán vyváženě, aby si v něm ti, co řeší stavební řízení, to své našli: Jednoduchost, rychlost, srozumitelnost. A to si myslím, že by měla být i cesta tohoto zákona v tomto volebním období. Zároveň jsem chtěl dodat, a jsem strašně rád za demokratickou diskusi, my jsme se tu bavili, a vystupovali lidé, poslanci a poslankyně, skoro jako kdybychom řešili už novelu toho stavebního zákona. Ale v tuto chvíli ji neřešíme. Ten návrh, ten tisk, který máte nyní před sebou, prostě jenom říká: Vůle, která teď je na resortech, vychází z programů vládních stran a je taková, tento zákon přepracovat, aby nedošlo... aby nedocházelo ke vzniku toho nejvyššího stavebního úřadu, aby se nepřesouvaly ty kompetence, které jsou v tuto chvíli v té přenesené působnosti v obcích, na kraje, aby se nesestěhovávali ti úředníci a aby skutečně ta kompetence zůstala ne na těch, co jsou ve vedení obcí, tak to nikdy nebylo, ale co nejblíže k tomu řešení.