Já vám děkuji za slovo. Všem přeji krásný den. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 21. a 22. března v Bruselu. Na okraj zasedání také proběhl tzv. eurosummit v rozšířeném formátu, tedy včetně nečlenů eurozóny. Na začátek Evropské rady se uskutečnil pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem o aktuálních globálních tématech. Například situaci na Blízkém východě, ruské agresi vůči Ukrajině či ochraně klimatu. Poté tradičně přednesla svůj pohled na téma agendy Evropské rady předsedkyně Evropského parlamentu. A následovalo samotné jednání.

Hlavními body jednání byla Ukrajina, bezpečnost a obrana, Blízký východ, rozšíření, vnější vztahy, migrace a zemědělství. Dále byly přijaty i závěry připravenosti na krize a Evropskému semestru. Já bych se nyní věnoval jednotlivým částem.

Tedy bod 1, Ukrajina. Evropská rada se opět vrátila k situaci na Ukrajině. Přes videokonferenci se připojil také prezident Zelenský, aby informoval o aktuální situaci. Evropská rada po diskusi přijala písemné závěry, které potvrzují pokračující jednotu EU v podpoře pro Ukrajinu v čelení ruské agresi tak dlouho a v takové intenzitě, jak bude nadále potřeba. Evropská rada se shodla na urychlení a zintenzivnění poskytování vojenské pomoci a přivítala schválení asistenčního fondu pro Ukrajinu. Za tímto účelem také výslovně ocenila tzv. českou muniční iniciativu, do níž se již zapojila velká část členských států. Evropská rada také podpořila další práci na tzv. bezpečnostních závazcích EU vůči Ukrajině, které vláda ČR podporuje. Jedná se například o podporu budování dlouhodobé obranyschopnosti Ukrajiny nebo posílení její hospodářské stability. Nejsilnějším bezpečnostním závazkem je pak samotné budoucí členství Ukrajiny v EU. Evropská rada přivítala přijetí již 13. balíčku sankcí. A zároveň vyzvala k přijetí nezbytných kroků pro zamezení obcházení těchto sankcí. Podpořila také přípravu dalších sankcí vůči Rusku i zemím, které ho v agresi podporují. Tedy Bělorusku, Severní Koreji a Íránu. Podporu Evropská rada vyjádřila také urychlení prací na využití výnosů z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky. Počínaje 2. pololetím by tak Ukrajina mohla mít další zdroje na obranné prostředky i rekonstrukci v hodnotě přibližně 3 miliard eur ročně. Tématu podpory Ukrajiny se bude opět věnovat i nadcházející zasedání Evropské rady, které se koná v Bruselu již dnes večer a pak celý zítřejší den.

V otázce bezpečnosti a obrany, což bylo další téma, v přijatých závěrech k bezpečnosti a obraně březnová Evropská rada vyjádřila odhodlání posílit svou strategickou nezávislost a navýšit své obranné kapacity. Proto vyzvala k posílení technologické a průmyslové základny evropské obrany. Klíčovým prvkem, jak toho dosáhnout, je dle vlády ČR zlepšení přístupu evropského obranného průmyslu k soukromým i veřejným investicím včetně prostředků Evropské investiční banky. Vláda proto vítá, že text závěru klade důraz na usnadnění přístupu obranného průmyslu právě k financování. V tomto kontextu mi dovolte zmínit i společný dopis předsedy vlády ČR a dalších 13 premiérů a prezidentů členských států, který krátce před jednáním Evropské rady zdůraznil potřebu rozšíření mandátu Evropské investiční banky ve prospěch obranného sektoru. Evropská rada také vyzvala k naplňování strategie pro evropský obranný průmysl, tzv. EDIS. K dohodě na doprovodném návrhu programu pro evropský obranný průmysl EDIP, což vláda podporuje.

Dále vedla Evropská rada diskusi o situaci na Blízkém východě. Především díky spolupráci předsedy české vlády s rakouským kancléřem bylo dosaženo vyvážení textu, který mohla ČR následně podpořit.