Náklady na bydlení rychle rostou. Potíže už mají i lidi se slušnou mzdou, kteří ještě před rokem normálně zaplatili nájem. Na jeden inzerát na pronájem se hlásí v průměru šestnáct zájemců. Trh s byty v Česku selhával už delší dobu a loni se to projevilo naplno. Selhal ale i stát – přes všechny sliby minulých vlád stále chybí zákon, který by dostupnost bydlení řešil. Nenecháme to tak.

Na rozdíl od mých předchůdců na Ministerstvu pro místní rozvoj o takovém zákoně jen nemluvím. A nepůjde jen o sociální bydlení a pomoc lidem ohroženým bytovou nouzí, náš zákon o podpoře v bydlení bude řešit problematiku mnohem komplexněji. Jsme v kontaktu se starosty ohledně toho, co přesně potřebují. Finišujeme znění zákona a návrh brzy odešleme ostatním resortům k připomínkám. Na stole je konečně legislativa, kterou opozice dlouho slibovala a lidé ji chtějí. Z různých průzkumů vychází, že její vznik podporuje hodně přes 80 procent veřejnosti.

V obcích s rozšířenou působností vzniknou kontaktní místa, kde lidem poradí, jak řešit jejich bytovou situaci. Ve větších městech v Česku se to osvědčilo. Mnohdy stačí problémům předcházet, než později draze a dlouho řešit důsledky. Kontaktní místa nepomůžou jen těm nejpotřebnějším, ale třeba i lidem, na které mimořádně těžce dolehly drahé energie, seniorům, rodičům samoživitelům nebo dlouhodobě nemocným. Zákon počítá i se systémem garancí, který bude majitele prázdných bytů motivovat, aby je pronajmuli.

Tato pomoc bude státní kasu něco stát. Moc dobře vím, že nezažíváme zrovna ekonomický boom, ale máme to dobře spočítané. Když nebudeme dělat nic, bude to stát minimálně tolik, jako když zákon přijmeme. Rozdíl bude v tom, že desítky tisíc dětí budou vyrůstat v důstojných bytech, a dostanou tak šanci dodělat školu. Senioři nebudou muset bydlet na ubytovnách. Vydělá na tom celá společnost.