Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi uvést stručně novelu zákona o službách a shrnout její obsah, tak jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Ta předkládaná novela byla zpracována z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem transpozice směrnice 2018/2002, kterou se mění směrnice 2012/27 EU o energetické účinnosti. Ten návrh zákona byl předložen k projednání k meziresortnímu připomínkovému řízení již 10. 12. 2020, tedy v předchozím volebním období, avšak nebyl následně projednán. A k novému jednání došlo až v roce 2022.

Poslanecké sněmovně bych návrh k projednání předán 12. 4. 2022, ačkoliv lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již v roce 2020. Je to tedy další z toho balíku transpozic, o které se snažíme v současné vládě za spolupráce všech resortů a ministra Šalamouna odbourat ten, řekněme, legislativní deficit, který v těchto transpozicích máme. To prodlení bylo způsobeno souhrnem řady skutečností včetně pandemie covidu, ale zároveň probíhaly poměrně dlouhé odborné debaty.

Nejvíce bylo vlastně diskutováno o možnostech řešení měsíčního informování o spotřebě tepla, kde byly posuzovány různé možnosti od povinnosti stanovené pro všechny poskytovatele služeb, přes sdílenou účinnost zákona a dále až po řešení spočívající v různé definici dálkově odečitatelných měřidel, která se diskutujícím stranám jeví jako nejvhodnější, neboť od roku 2024 bude mít tato transpozice vliv i na ty, kteří mají již dálkově odečitatelná měřidla podle nové definice instalována. Pak na všechny subjekty toto dopadne až v roce 2027 bez povinnosti vynakládat prostředky tam, kde uživatelé bytů shledají stávající způsob měření a odečtu jako dostačující.

Z důvodu prodlení s transpozicí byl proti České republice, to je takový leitmotiv, již zahájeno řízení o porušení povinnosti, které však bylo 15. července tohoto roku zastaveno po jednání s Evropskou komisí právě v návaznosti na předložení novely v parlamentu České republiky. Nicméně i v pravidelném kontaktu víme, že ze strany Evropské komise je ta této legislativy sledována a nedokážu úplně odhadnout, jakým způsobem se bude ta věc dále vyvíjet. Nicméně teď ten tisk máme. Ta obava, že by Komise pokračovala nebo opět zahájila to řízení, je na místě. Samozřejmě v případě, že by se to dostalo až do těch patřičných režimů, tak by České republice mohla hrozit sankce, které by jí pak na návrh Evropské komise mohl uložit Soudní dvůr Evropské unie. Jenom s ohledem na diskusi na půdě sněmovny bych rád upozornil, že tento návrh a často se to takto interpretovalo v médiích, nestanovuje žádnou povinnost k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domech s byty. Ta povinnost je daná od 1. ledna roku 2022.

Je to stanoveno v § 7 odst. 11 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energiemi. Ten je v gesci MPO. Předpokládá, že v těch cyklech nově instalovaných měřidel bude docházet potom k postupné jejich obměně, až do toho konečného roku, kdy by měla být ta měřidla, jak dochází k jejich výměně, dálkově odečitatelná. Asi nejdůležitější navrhované změny, které přicházejí v rámci tohoto návrhu, je to povinnost měsíčního informování o spotřebě, já se k ní potom dostanu, neboť toto byl jeden z kamenů úrazu při debatě ve sněmovně, povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb a výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatků. Tím čtvrtým bodem je pak domněnka souhlasu s vyúčtováním v případě nepodání námitek ve stanovené lhůtě.