Ministr Baxa: Opravdu jsem zdědil rozpočet ministerstva v neutěšeném stavu

30.11.2022 22:03 | Zprávy

Projev na 45. schůzi Poslanecké sněmovny 30. listopadu 2022 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023

Ministr Baxa: Opravdu jsem zdědil rozpočet ministerstva v neutěšeném stavu
Foto: Repro TV Barrandov
Popisek: Ministr kultury Martin Baxa (ODS)

Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové,

dovolte mi krátce reagovat na vystoupení pana kolegy Brože. Já samozřejmě, pane poslanče prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, zcela ctím vaše právo k tomuto tématu vystoupit. Myslím si, že není od věci si předtím ta čísla, o kterých vy tady hovoříte, také trochu porovnat s tím, co opravdu v tom rozpočtu je a jak se ta čísla v čase vyvíjejí.

Ministerstvo kultury vstoupilo do letošního složitého roku s návrhem rozpočtu, který byl zděděn z minulých dob. Obsahoval v sobě tehdy v letech 2020 - 2021 nějaké covidové kompenzace, ale bohužel - a znovu to tady zdůrazním - promeškala minulá vláda, vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM příležitost, kdy v zemi byla nebývalá ekonomická prosperita, kdy se dramaticky zvyšovaly příjmy státního rozpočtu, kdy nebylo na naši zemi uvalováno to velké neštěstí a ta velká tíha v podobě růstu cen energií, války na Ukrajině a podobně a kdy se prostě bez problémů dalo docílit toho jednoho procenta výdajů státního rozpočtu na kulturu.

Po nástupu naší administrativy bylo zapotřebí vůbec návrh rozpočtu konsolidovat. Jenom třeba připomenu věc, která už je dnes zapomenuta, ale já jsem vyjednal v lednu letošního roku kompenzace pro covidem postižené organizace ve výši stovek milionů korun, vláda ten můj návrh akceptovala a přijala, a to bylo v době, kdy se tvrdilo, že na to byly peníze v rozpočtu, nicméně my když jsme tam přišli, tak v tom rozpočtu nebylo nic.

Tak jenom připomenu to, že alespoň co se mého resortu týče, tak já jsem opravdu zdědil rozpočet Ministerstva kultury v neutěšeném stavu, nad kterým tehdy tak jakoby nějak visely ty covidové kompenzace, které ale ve skutečnosti nesměřovaly k systémovým problémům nebo k řešení systémových problémů našeho resortu, stejně tak u Národního plánu obnovy.

Já jsem si vytkl mimo jiné v této oblasti dva důležité cíle. První z nich je stabilizovat financování mého resortu v těžké době a druhým cílem bylo to, aby se uvedl v chod Národní plán obnovy. K tomu jenom dodám to, že peníze na Národní plán obnovy nejsou žádné automatické evropské peníze, jak se vy i někteří vaši kolegové pokoušejí pravidelně říkat. Není to prostě tak, že to byly rezervované peníze, které tak jako tak by v české kultuře v uvozovkách skončily. Peníze z Národního plánu obnovy může Ministerstvo kultury a celý resort kultury nebo celá oblast kultury čerpat jedině tehdy, když k tomu budou připravené podmínky. A mně a mému týmu trvalo více než půl roku než ten vlastně zoufalý stav, ve kterém byla příprava Národního plánu obnovy, a to zdůrazňuji, ne díky úředníkům Ministerstva kultury, ale špatnému postupu předchozího politického vedení ministerstva, než se nám ho podařilo rozpohybovat a dnes už se peníze čerpají a jsou připraveny výzvy právě na ten další rok, na který směřují ty dvě miliardy korun.

Proto já toto považuji za úspěch. To není tak, že bychom si tady automaticky přidávali do toho nárůstu peníze, které máme tak jako tak jisté. Vůbec ne. Byly to peníze, které buď bychom dostali nebo nedostali podle toho, jak jsme na to byli připraveni.

Byl jsem velice potěšen, že vláda jako kolektivní orgán, jak to tady říkal v úvodu jednání pan ministr Stanjura, vyslyšela mé návrhy ohledně stabilizace financování kultury v této těžké době. Přidávají se stovky milionů korun nejenom na platy, ale také na pokrytí energetických nákladů našich příspěvkových organizací. K tomu, když jste tak zmiňoval to osvětlení Národního muzea a další, tak jenom připočtu, že i kulturní instituce patří do režimu zastropování cen energií, tedy elektřiny a plynu, takže se vlastně budou synergicky potkávat naše kompenzace s tímto vládním opatřením, ale jsme si vědomi toho, že i tak, ta doba je velmi obtížná a tak jako všude jinde ve veřejném sektoru a nejen ve veřejném sektoru všude jinde v Česku se provádějí úsporná opatření, která prostě k této těžké době, kterou nevyvolala vláda České republiky, kterou vyvolala Putinova agrese proti Ukrajině, využíváme, které musíme nějakým způsobem akceptovat, protože prostě bez toho by se energetická situace vyřešit nedala.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zaorálek (SOCDEM): Makroekonomické úspěchy USA nejsou úspěchy lidí

6:23 Zaorálek (SOCDEM): Makroekonomické úspěchy USA nejsou úspěchy lidí

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prezidentským volbám v USA